1244. Věrné srdce

Věrné srdce

Hladové břicho nekřičí tak jak hladové srdce.

Nic neutiší mou žízeň víc jak tvoje ruce.

Jak na kytaře chvějí se struny mého těla,

jsem sestrou noci, co věrně se mnou bděla.

Slepé srdce pláče víc jak nevidomé oči.

Vozím se dál na smutném kolotoči,

závratnou rychlostí překonávám mýty,

bláznivý měsíc na cestu mi svítí.

Věrnější než psí oči je srdce moje.

V noci hořím s hvězdami, ve dne spím ve stoje,

hodiny na dvanácté dávno zastavily dech,

je slyšet zavytí a sten a vzdech.

Iluze mého bytí leží na zádech

dál zavřená v temných zdech

své tíhy ...