Babinet.cz  /  Magazín  /  Aktivní život  /  Hovory přes moře - zase ty záchody, aneb tradice je tradice.

Hovory přes moře - zase ty záchody, aneb tradice je tradice.

Naďa Dubcová
Jako zápecník mám pohled na své Pražany poněkud deformovaný. Mám zde svá zázemí, do vnitřní Prahy se dostanu méně často, než mimopražští sousedé a místa, kam míří turisté, v poslední době téměř nenavštěvuji, jedině když tudy procházím, odněkud někam. Z mého pohledu se Praha plně oddala zahraničním návštěvníkům, dívka jedna prodejná a pro své věrné se stala macechou.

Co mě překvapilo, že tomu tak úplně není. Čí je vlastně Praha, čarovná Praha, stověžatá Praha, Praha – matka měst ?Jak se jeví jejím návštěvníkům ? Jak se jeví Češi ? Jak se jeví Češi Čechům v novém domově ? Co člověk, to jiná story. Napsal mi náš krajan ze zámoří. V roce 1968 odešel s manželkou do Kanady a občas navštíví starou vlast. Pojďte a poslyšte jeho zážitky a co já na to.

Kdykoliv prijdu do stare vlasti, potkava mne tam na kazdem kroku neco strasneho.

Priklad prvni: Dal jsem si chlebicky v deli na Jungmannove ulici. Dostal jsem straslive strevni potize. Me prochazky Prahou byl Marathon od hajzlu k hajzlu. Jel jsem vlakem na Sazavsky klaster, samozrejme z nadrazi Vrsovice. Nahle se ozvalo vnitrni bublani. Ze ctvrteho nastupiste jsem padil pres koleje k WC. Tlampac se rozerval, ze mam jit tunelem. Dobehl jsem na WC. Tam u zadneho "kupe" nebyly dvere. Ani sedatka na misach. Pak jsem zjistil, ze tam neni toaletni papir. Cili jsem pouzil kapesniku. Ten jsem hned vyhodil. Chci si umyt ruce, ale vsude chybely kohoutky. Koupil jsem si mineralku a umyl ruce. letel jsem k prednostovi stanice. Tam jsem radil jak tajfun. On mne klidne vyslechl a rekl: "Vazeny a mily pane, vse tam bylo, ale nekdo to ukradl. Tak jsme to vymenili a za dva dny to zase nekdo ukradl Tak si milej pane serte do kapsy"

Tak tedy se smutkem v duši k příkladu prvnímu: Je pravda, že střevní potíže chytají lidi na návštěvách všech možných míst na celém světě. Je smutné, že zrovna po chlebíčku z Jungmanky, ale stává se to nejen v Čechách. Co se ale asi nestává, je ten nádražácký folklór a já nevím, jak bych ho omluvila, protože se to omlouvat nedá. Když si nádražáci nedokážou ohlídat svůj majetek a nezajistí základní potřeby cestujících, za co chtějí peníze ? Proč tedy zdražují ? Nádražní záchody jsou prostě česká specialita, vlastně tradice, pocházející ze socialistických bitev za lepší zítřky. Je vůbec nějaká naděje se této tradice zbavit ?

Priklad druhy: Setkal jsem se s byvalymi zamestnanci. Bylo to bezva. Dal jsem se do reci s jednou mladsi kolegyni.'Tak jak zijes?" zahlaholil jsem. "Ale Fando, vyborne, jsem v invalidnim duchodu" "Ale holka co ti je?" "Ale uplny hovno, sla jsem k doktorovi aby mi napsal nejakou sikovnou diagnozu. Dala jsem mu 7 tacu. Fando, v tomdle bordelu si koupis i nemoc!!"

Zrovna tak, jak se říká, že lidi mají vládu jakou si zaslouží, tak i vláda má své občany, jaké si zaslouží. Je málo případů, kde kape korupce na vyšších i nejvyšších místech ? Jakej pán, takovej krám. Jo, Fando, koukáte, jak jsme šikovní, co ?

Priklad treti: jedu po Praze mestskym autobusem. Pristoupil revizor. Prisel k jedne velice pekne oblecene mlade dame. "Jzdenku prosim!!" "Nemam" "ale tak si ji rychle kupte, stalo by vas to 200 KC. (Bylo to asi pred 10 lety) "Nekoupim, zaplatim 200Kc. Revizor se odporoucel s 200KC. Dama se pak rozhledla a prohlasila:"Ja si jeste nikdy jizdenku nekoupila, a chytnou mne tak dvakrat do roka, to se vyplati, ze?" Bylo mi na bliti.

Ale Fando, proč tak silná slova ? Když si člověk představí ten kolos Dopravních podniků, že se tam uživí tolik zvláštních, důležitých a "nepostradatelných“ zaměstnanců za nemalé platy, proto musí stále zdražovat ? Kde je chyba, že lidé jezdí na černo ? Protože, kdyby se konečně v Dopravním podniku udělal pořádek, možná by jízdenky zlevnily a lidi by možná přestali jezdit na černo. Nevyplatilo by se jim to. No a pak máme sportovce, kterým dělá dobře adrenalin – chytnou mě, nechytnou mě ?

Priklad ctvrty: Jedu metrem. Prijde zase revizor. Pristoupi k mladsimu panovi a zada jizdenku. Ten vytahne digit. kameru a chce ho fotit. Revizor vztahl ruku, aby ho nefotil. Odezva:"Nesahej mi na kameru ty zmetku, nebo te zabiju!!!" Revizor se odporoucel. Prisel az ke mne. "Proc si vas chtel fotit pane", zeptal jsem se nevinne. "No protoze oni ti gauneri nase fotky davaj na internet a zapamatujisi nase obliceje, a kdyz vlezem do Metra hned plachnou" odpovedel.

Do metra se chodilo přes zařízení, které hlídalo vstup bez zaplacení. Proč se rušilo ? Která hlava skopová zdůvodnila jeho zrušení ? Zase by DP ušetřili na platech revizorům. Ale neomlouvám jednání mladých nevychovanců (starý to určitě nebyl). Co je zajímavé ? Já jsem se nikdy k takovému případu nenamotala a hle, ledva se ocitne Fanda v Praze, hned takový zážitek. Troufám si říct, že to není tak úplně běžná praxe.

A tech prikladu jsou tucty. Na stanicich mestskych autobusu, na nadrazich uz jsou brzy rano zastupy ozralu, zebraku a prostitutek. Na Vaclavaku mne jednoho vecera zastavily 4 devky, nez jsem dosel dolu k Batovi. Na rozdil od vas bych bez Vaclavaku klidne prezil.

Nemyslím, že je specifikací Prahy tato armáda nemakačenků a lehkých děv.Třeba v Paříži by o tom mohli vyprávět, ale je fakt, že je asi mají na určitých místech, kdežto u nás jsou kde se jim zamane….. A zase. Jakou Vy Fando máte smůlu, po Václaváku věčně šmejdí Policajti, ale asi je pravda, že tam už tak bezpečno není…

Tam kde bydlela moje matka je maly kramek zelinare. Na kramku ma jeste stary napis "OVOCE ZELENINA". Jenomze to je jeste napis z doby komunismu a tak tam jen zbylo: OVOCE ZEL NINA. Vejdu dovnitr a zovialne zahlaholim: "Jarku pane, kdybyste to E a L prehodil, bylo by to OVOCE Z LENINA. Zelinar i zakaznici se rozzurili a ja padil k Neumetelum.....

Tohle považuji za nejvážnější problém Čechů v Čechách. Ztrácejí smysl pro humor a nejen že si neumějí dělat legraci z věcí kolem sebe, ale ani ze sebe. Smutné. A ještě, jak si vysvětlit ten hněv lidu ? Buďto - nesahejte nám na Lenina, nebo nepřipomínejte nám Lenina. Kdo ví ? Zjištěno to nebylo.

Příště to bude o sametovém čase, co oponou trhnul a Fandova rodina přijela po letech do Prahy. Vychází to mnohem optimističtěji, až jsem musela trochu zasáhnout.

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Další z magazínu

Náš tip
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz