Babinet.cz  /  Magazín  /  Čtenářské příběhy  /  Mariana (29): Na porodní sál jsem manžela neměla nutit. Teď lituji

Mariana (29): Na porodní sál jsem manžela neměla nutit. Teď lituji

13.5.2019 - redakce Babinet.cz

Když jsem po dlouhém snažení konečně otěhotněla, byli jsme s mým manželem štěstím bez sebe. Vytoužené miminko. Vše bylo zalité sluncem a oba jsme si těhotenství užívali. Pak se blížil termín porodu a začali jsme se rozcházet v názorech.

Můj muž mi během těhotenství se vším ochotně pomáhal. Vozil mě na všechny kontroly, testy i do obchodů s dětským zbožím. Prostě jsme se těhotenstvím protloukali společně a táhli jsme za jeden provaz. Nemusela jsem nic těžkého zvedat, s ničím se trápit, v domácnosti jsem byla osvobozena od všech těžších prací. Můj muž byl prostě úžasný a dával mi celou dobu najevo, že chce být součástí všeho. K porodu chtěl. Bylo to jeho svobodné rozhodnutí a celé těhotenství se tvářil tak, že si za tím stojí. Jak jsem již zmiňovala výše, začal couvat až s blížícím se termínem porodu. Začal se bát, že to nezvládne. Že bude spíš překážet, že mě také nechce vidět trpět, když mi nemůže pomoci. Ve mně se však rozbouřily hormony a probudila se lítost, možná také trochu pocit křivdy. Byla jsem na něj opravdu ostrá, protivná a asi jsem ho i hloupě citově vydírala. A tak nakonec opravdu k porodu šel. Donutila jsem ho, takhle to hodnotím dnes.

Můj porod byl dlouhý a komplikovaný. V jednu chvíli se úplně zastavil a hrálo se o čas. Tam někde jsem nevydržela a sklouzla jsem k hysterii. Určitě to nebyl hezký pohled. Nakonec jsem porodila krásnou, zdravou holčičku. Té je dnes čtvrt roku a náš vztah s manželem je stále studený. Nespíme spolu, nedotýkáme se, nesmějeme se společně, už se nechoulíme pod dekou u filmu. Můj manžel porodem utrpěl poměrně velkou újmu. Nevím, jestli on, nebo jeho mužnost, ego, nebo co vlastně. Nedokážu to pochopit. Nechce se mnou o tom vůbec mluvit. Když na něj hodně udeřím, po drobkách nakonec opravdu přiznává, že mi ten předporodní nátlak má za zlé. Když se omlouvám a sypu si popel na hlavu, nereaguje na to. Nevím, zda to chce čas, nebo jestli vyvíjet iniciativu, když vidím, že i mluvit o tomto tématu je mu krajně nepříjemné. Mě však velmi děsí to, že já ho vlastně vůbec nepoznávám. Budu ráda za jakékoliv poznatky.

Mariana, 29 let

Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.

Redakčně zpracovala Bára Klímová

 

ilustrační foto: pixabay.com

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

normální chlap
13.5.2019 08:57

Tak s ním o tom nemluvte :-) Druhá věc je, proč je tak zaražený. Jestli to není proto, jak jste se změnila (resp. jak se změnily priority v rodině) po porodu. Víc se mu věnujte a dejte tomu čas, třeba se opraví.

kolcava
13.5.2019 10:13

Ale vždyť vy jste se, Mariano, asi ani nepoučila! Píšete: "když na něj hodně udeřím"... ??? Proč? Proč to děláte? Proč dál cítíte potřebu manžela k něčemu bytostně osobnímu nutit - něčemu tak bytostně osobnímu, intimnímu, jako jeho svěření se se změnou svých pocitů - když minule, když vám ve vážné osobní věci (vnitřních pochybách) svěřil svou důvěru, vy jste na to reagovala psychickým vydíráním? Proč to opakujete? Zažil váš psychický nátlak, jak to dnes vy sama hodnotíte, před porodem. Muselo být po vašem, i když on začal mít pochyby o svou psychiku (o něco bytostně osobního, intimního), o to, co s ním zkušenost porodu udělá. Zatlačila jste, aby se přizpůsobil. A teď ve stejné věci na něho zase tlačíte? ("Hodně udeříte".) Jste oba ve velmi náročném období každého manželství, v době těsně po narození prvního dítěte, kdy se muž, pro něho nezvykle, ocitne na druhé koleji. Pro naprostou většinu mužů je to těžké. A ještě ho takto pérujete. Dejte mu čas a buďte vlídná. Dávejte mu najevo, jak moc pro vás znamená, jak moc vám pomohl, když v těch těžkých hodinách byl s vámi, jak je vám strašně líto, že jste na něho předtím tlačila. Řekněte mu, že hormonální bouře v těhotenství a při kojení je pořádná mrcha a vážíte si, že ji s vámi zvládá. A už netlačte. Žádné "hodně udeřím", žádné psychické vydírání. Dejte mu čas, ať se se svými pocity srovná. Víckrát už nezrazujte jeho důvěru. Pokud to nedokážete, chlad se neprolomí a vaše manželství se buď rozpadne, anebo v něm váš manžel nějakou dobu vydrží jen kvůli dceři. Ten chlad nevznikl kvůli porodu, ale kvůli tomu, že z vás se stala semetrika, která svému muži nedává prostor ani pro jeho nejniternější psychické potřeby a nerespektuje je. Zradila jste psychickým vydíráním jeho otevřenost. Je ale šance, že taková "v normálu" nejste, že to způsobila jen hormonální bouře v době těhotenství a kojení - a ne váš pocit, že teď, když máte muže pojištěného dítětem, jste na koni a můžete na něho udeřit, kdy a jak se vám zachce.

noral
13.5.2019 10:47

Martino,vemte si k srdci poučku"dvakrát měř a jednou řež".To znamená než na něj zaútočíte slovně,rozmyslete si to v klidu.Opravdu v klidu,naučte se že někdy je lepší mlčet,dát tomu druhému prostor k vstřebání a utřídění jeho myšlenek.Muži to tak mají,i já se to musela naučit.Můj ex manžel to měl tak že dva dny byl zticha,přemýšlel si sám pro sebe,syn to má stejně.Odněkud přijede,přijde,něco se stane v jeho životě,den,dva je zticha a pak to z něj začne pomalu lézt,potřebuje se poradit,svěřit.

haribo
13.5.2019 13:05

Vy jste nepoučitelná. Proč ho pořád do něčeho nutíte?

chlapoland
13.5.2019 14:55

Madam, především se podívejte nejprve sama na sebe, než ho začnete kritizovat. Jste neskutečný sobec. Chtělo by to trochu zdravého selského rozumu. Žádná rozumná ženská chlapa u porodu nechce a nenutí ho, jasný !?! Porod je ženská záležitost, na zuboženou ženskou u porodu není pěkný pohled (nejintimnější bolest, sliznice, moč atd.) a chlap u toho nemá co dělat. Stejně tak ženská nemá co dělat u mužských záležitostí (genderové aktivistky, kamenujte mě :-). Jste typická představitelka manipulátorek, kterým nikdy není nic dost dobré. A zavinila jste si to sama. Teď se mu nedivte, že na vás už nevleze.

Mája4+
13.5.2019 15:05

Marino, na rozdíl od ostatních se nehodlám vašeho muže zastávat. Chlap má držet slovo a pokud vám slíbil, že na sál s vámi půjde, měl to dodržet bez nějakého přemlouvání. Naslibovat podporu a na poslední chvíli utéct, je zbabělost. Ano, těžký porod není žádný romantický film, ale vy jste ho vydržet musela, on to mohl zvládnout také. Pokud s vámi od té doby odmítá komunikovat, ačkoliv jste se mu omlouvala a sypala si popel na hlavu, není to o tom, že je chudák citlivka zraněný a vy jste povinná to tolerovat po zbytek svého života, ale o tom, že se hrozně lituje, protože jste do donutila, aby splnil slib, od kterého chtěl před jeho splněním prostě utéct. Vy se budete do konce života omlouvat a on bude napořád uražená chudinka? A jak je to jinak v běžném životě? Je váš partner jinak rovný chlap nebo slibotechna a vzdávač? Pokud vám soužití s ním za to stojí, zkuste ho přesvědčit k návštěvě partnerské poradny, kde by se to vykomunikovat dalo. Ale trucující puberťák v něm možná ani tento pokus nebude akceptovat. Nechci být špatným prorokem, ale možná budete na život a na dítě za nějaký čas sama. Možná je to ale lepší, než se nechat donekonečna trápit zbabělým zastydlým puberťákem.

kol
13.5.2019 15:09

Nelíbí se jak paní nadáváte za přirozenost každého z nás. Sami ji říkáte co má dělat, způsobem, že na ni útočíte a nadáváte.Reaguje přirozeně. Protože je nešťastná. Chlapi snad nejsou děti.

DaBr
13.5.2019 15:27

K čemu se muž obvykle nepřizná - po zhlédnutí porodu, přestane manželka muže sexuálně vzrušovat (romantika v tahu). Sám je z toho obvykle v depresi (ale muži se moc rádi nesvěřují a k psychologovi půjdou až když se chtějí věšet). Co s tím? Hlavně netlačit na pilu. Žádné výčitky nebo manipulace. Nenutit, nevyčítat, neplakat. Jinak se Vaše frustrace přenese na manžela a sex mu bude připadat ještě odpudivější. Hodně ho chválit, dělat vše pro to, aby se cítil dobře, bezpečně a zdravě sebevědomě - obdivovaný a žádoucí (tak my muži totiž "fungujeme")

Andrea14
13.5.2019 15:32

Vas muz je sobec...obdivovat Vas ma,za to,ze zijete Vy i dcera!do prcic s egem!zivot/smrt...lidi jsou fakt "blbci"...

Ely
13.5.2019 15:45

Pána se zastávat nebudu, upřímně, aby se z toho nesesypal, no tak holt viděl porod, no. Já mužům věřím, dokáží doslova hory přenášet. Takže takové to "nechci tě vidět trpět, protože bla bla", to je mi k smíchu. Na druhou stranu, porod není pěkný pohled. A můžou mi ezoterické víly tvrdit, že je to splynutí duší a mezivesmírný zážitek. Ne, já to viděla spíše jako krvavou, šíleně bolestivou chvíli, kdy jsem skučela jako pes svému manželovi v náručí, a drtila mu ruce, na konci jsem už jenom bulela, že se na to můžu vy*** :). Spíše se tady divím autorce. Nutit chlapa, aby tam šel, hysterčit nebo vydírat...ach jo. Já bych nechtěla rodit sama, ale nutit tam svého chlapa jít? A když už to došlo tak daleko, tak proč to pořád stupňujete? Proboha, přečtěte si to po sobě... "Když na něj udeřím"...Je to váš muž a partner anebo cizí puberťák, co vám schválně rozbil okno? Já bych se s vámi taky nebavila, fakt nemám ráda tyhle typy, co nedají nikdy pokoj. Na konci těhotenství a v šestinedělí to se mnou manžel neměl lehké, ale svůj prostor mezi vždy. Tedy aspoň doufám! :) Tak prostě chvíli dejte pokoj. Jestli to dobře chápu, dítěti jsou tři měsíce. Tak se zklidněte, a nechte ho DÝCHAT. Tak holt není z těch můžů, co na sobě nechají skály lámat. Vy máte nával hormonů, on ne, musí se se vším poprat sám a ještě čelit hysterické ženě, co na něj pořád tlačí s vysvětlovánim čehokoliv. Klid, klid, klid.

Jirka1983
13.5.2019 15:46

Myslím že to chce jen čas. Neměla jste ho nutit i když Vám to nejdříve slíbil...Nebudem si nic nalhávat, ženy také mění názory a že ho změnil Vás manžel neznamená, že máte právo ho za to psychicky vydírat. Já u porodu byl a šel bych klidně znova. Je to o každém z nás. Je to o vůli každého a nikdo by do toho neměl chlapa nutit když nechce. I když to řekne na poslední chvíli. Teď pouze nesete následky. Přesto Vám i manželovi přeji hodně štěstí a ať se dá všechno do pořádku. Je jasné že po porodu jde chlap na druhou kolej, ale s tím přeci pánové musíme počítat ne? :) Je to naprosto přirozené.

jana1234567
13.5.2019 16:07

A kdyby se váš manžel ocitl např, nečekaně u autonehody, kde může vidět krev, křik, hysterii a bohužel i smrt tak co bude dělat potom ? Na koho to bude svádět svojí sklíčenost ? To bude už do konce života sedět doma a bude se litovat? Život je takový, lidé se rodí tak jak se rodí. Nebo čekal, že přiletí na porodní sál čáp? Ať je rád, že žijete vy i vaše dcerka a obě si vás užívá.

Kaprar11
13.5.2019 16:19

Nevím každý to má nastavené jinak manželka rodila dcery v roce 1986 a 1987 to žádné takové možnosti nebyli.Syna rodila v roce 2002 a už tam taková možnost byla dohodli jsme se a já šel k porodu.Bylo to pro mne docela dobré být i v takovéto chvíli nablízku nebyl to žádný super film ale ten pocit že mne u toho chce a že já u toho mohu bít byl nepopsatelný.Také to pro manželku nebylo po tolika letech od prvních porodů jednoduché nevím u prvních jsem nebyl.Ale tento trval dost dlouho a zřejmě dle chování a výrazů to pro ni nebyl super zážitek.Přesto jsem byl rád že jsem byl u toho a mohl aspoň psychicky podpořit a podržet za ruku.Je pravda že jsem si vzal fotoaparát že první chvilky narození zdokumentuji ale vážně v tu chvilku jsem na to neměl ani pomyšlení a teď toho moc lituji.Nedal jsem ani žádné foto po nějaké době od této události i když jsme stále byli ještě na sále nějak jsem si na to ani nevzpomněl.Když to shrnu tak jsem byl spokojen už jen tím že jsme mohli být i v této situaci spolu.Kdyby ovšem manželka řekla že mě tam nechce tak možná by mi to bylo trochu líto ale respektoval bych to.Řeči o tom jak se ženy po porodu změní nemají zájem o muže a o sex mě neuvěřitelně vytáčí.Dnešní mladá generace je prostě hrozná dělají ze sebe chudinky utahané dítě 24 hodin denně brečí to je takový kec kdyby takhle brečelo tak by nepřežilo.I dospělí člověk potřebuje spát natož novorozenec.A zájem o sex tak to fakt nechápu ani po jednom porodu jsem nezažil nezájem vždy jsme se těšili až skončí šestinedělí a myslím že do poslední minuty jsme to ani jednou nevydrželi.Manželka měla dvě dcery rok po sobě ještě v dávných dobách a syna už v nové době nikdy se nestalo že já bych chtěl a ona odmítla za celé roky jsem nezaznamenal ani výmluvu že dnes mě bolí hlava.Mladí dnes pořád jen pláčou už i od dcery jsem zaznamenal že dnes mají všechno těžší tak jsem ji opanoval že máma neměla myčku,sušičku a další vymoženosti a před svými sedmnáctými narozeninami měla dvě děti a ona první ve dvaatřiceti,už jen pleny vyvařit,vyprat,usušit,vyžehlit oni jen sundat a hodit do koše.Ale to jsme také zažili se synem a uznávám velké ulehčení pro ženu ale i pro muže s této věci jsem se také nikdy nevyvlékal.Takže fakt nechápu co mají těžší jo ano to že sedí celý den na FB či messingeru a obtěžuje je pláč vlastního dítěte to bude ten problém.Když to tak čtu na netu a že toho je požehnaně jaké jsou to chudinky tak člověku kdyby neznal by jich bylo i líto.Přeji hezký den.

normální chlap
13.5.2019 16:30

jana1234567: střílíte vedle :-) Pro chlapa (normálního, bábovky z humanitních škol neuvažuju) nebývá nadměrný problém krev ani utrpení, vlastní či cizí. Sklíčenost (použiju Váš termín, já bych tomu říkal trochu jinak) pramení z toho, že a) žena je na něj "ostrá, protivná a ...citově ho vydírá", čili že něco nesmyslného neurvale vymáhá, b) tlačí na něj (opět hrubě a neurvale, "udeřím na něj"), aby vyprávěl o svých pocitech (to dělá každý chlap vyloženě rád :-) :-) :-)),

DaBr
13.5.2019 16:33

Z toho, co tu některé ženy píšou vyplývá, že vůbec nechápou o co může jít. Každý je jiný a nikdy nevíte, co to s vámi udělá. Já jsem byl u dvou porodů - od začátku do konce. Viděl jsem všechno - nastřihávání, vybavování placenty, šití... a ani to se mnou nehlo ( jsem si myslel), protože mně krev atd. nevadí, jsem přece chlap. Nějak mi uniklo, dát si dohromady, že když jsem se ženou, po prvním porodu 3/4 roku nespal a byl uzavřený do sebe, že mám asi nějaký problém. Sex už nikdy nebyl, jako dřív a po nějaké době se manželství rozpadlo. Paní přeji, aby to zvládli lépe.

normální chlap
13.5.2019 16:39

DaBr: to je druhá věc, když chlap vidí svou ženu vykuchanou a zakrvácenou jako kus dobytka, leckdy po ní přestane toužit, tajemství jejího těla zmizí a on má před očima pořád ten kus masa :-) Ale to si musí každá rozmyslet sama, spoustě holek život bez sexu vyhovuje - proto si asi tu přítomnost chlapa u porodu vymyslely a ostatní se po nich opičí :-)

Shei
13.5.2019 16:50

Jana1234567: Z článku mi explicitně neplyne, že by tam manžel utrpěl nějaký šok, ale že mu vadil ten tlak na jeho osobu ve stylu prostě tam budeš. Nezlobte se ale vy na mě působíte dle komentáře jako taková ta tvrdá ženská, která vztah chápe tak, že to je vlastně souboj o dominanci, že ti dva spolu nejsou pro to aby spolu zažívali to hezký, ale aby spolu soupeřili. Některý ženský to mají tak, že čím hodnější chlap, tím větší tlak na něj vytváří. To, že je hodný se prostě stane normou, která se očekává a pak chtějí víc a víc a přestávají si toho vážit a zahánějí ho do kouta. A přesně tohle mi plyne z toho příběhu takhle jak je popsaný, chlap nedokáže říct své ženě ne a ta trvá, že bude u porodu, přeci to pro ní udělá protože ona nejlíp ví co je pro něj nejlepší. A teď trvá na tom, že jí musí říct co cítí. Úplně mi vstávají vlasy hrůzou protože stejný typ ženský jsem měl doma než jsem řekl dost a bouchnul do stolu, museli jsme určit pravidla a jsem rád, že ta moje pochopila, že nemá přemýšlet za mě a že chlap potřebuje taky prostor a ne aby mu někdo určoval co je pro něj nejlepší ikdyž řekne ne. Mimochodem to zda budu u porodu nechala plně na mně a mně stačilo být ve vedlejší místnosti. Všichni happy.

Shei
13.5.2019 16:57

normální chlap: pokud to bylo myšleno tak, že zůstal v šoku potom co viděl tu živočišnost a spoustu krve a rozkuchanou ženskou a teď to vidí před sebou v momentě, kdy se schyluje k sexu, tak tohle asi žádná ženská, natož nějaká Jana1234567 pochopit nemůže :-) ale já si stejně pořád myslim, že jádro toho dotazu paní Mariny (mimochodem naučte se lidi číst protože tady čtu oslovení Mariana i Martina :-D) je v tom, že mu vadil spíše ten psychický nátlak ve chvíli kdy pro ní dělá první poslední

normální chlap
13.5.2019 17:04

Shei: souhlasím, taky na mě dělá dojem, že nejhorší byl ten nátlak. K tomu šoku - neříkal bych tomu přímo šok, spíš takové to "romantika v háji" :-)

sondra
13.5.2019 17:59

Jako chybu beru už ten dnešní trend : všichni chlapi k porodům - kdo nejde, je asociál :-( Já jsem porodila tři děti, dvě ještě za totáče, kdy chlapi do porodnic nesměli vůbec - natož k porodům, a jedno v devadesátých letech, kdy už tenhle trend začínal, ale běžné to ještě nebylo !! Svého muže jsem u porodu nechtěla...!!Upřímně Vám, paní Marino řeknu, že já a celá naše generace brala porody jako čistě ŽENSKOU záležitost !!! Vůbec by se mi nelíbil a přímo by mi vadilo, kdyby mne můj muž viděl v těch intimních krvavých nelehkých situacích - víte, o čem píšu...!! Já osobně jsem k porodu vždy jela dost pozdě, takže jsem nikdy nebyla na tzv. hekárně, kde se ženy tzv. propracovávaly k porodu - samy, nikdo je za ruku nedržel...!! Byly jsme určitě v tomhle mnohem silnější než dnešní generace mladých žen, které nám přijdou změkčilé a ufňukané, ačkoli mají vymoženosti, o kterých se minulým generacím žen ani nesnilo...!! Vždyť dříve muži u porodu také nebývali - pokud tedy na ženu nepřišel porod někde na poli, v lese atd. Jinak chodily porodní báby, které všechny chlapy vyhnali z chalupy a bylo to správné !!!Teprve dnešní v mnohém praštěná doba si vymyslela - tedy ženské feministky a aktivistky si vymyslely tento nesmyslný trend !! Vy jste udělala obrovskou chybu, že jste manžela k porodu dotlačila :-( Kdoví CO VŠECHNO jste tím ztratila - ztratila jste pro něj sexuální kouzlo,tajemnou - byť třeba nepostižitelnou ženskost, velkorysost-slíbil jsi to, tak prostě půjdeš a basta...škoda !!! Dala bych tomu čas a na manžela vůbec netlačila, ba naopak, nevracela bych se k tomu - a už vůbec ne nějaké rozebírání :-( Znáte to - čím víc se hov..rozmazává, tím více smrdí !! Možná se s tím pro něj jistě nepříjemným zážitkem manžel vyrovná, možná ne :-( Ale vy mu neztěžujte tím Vaším nátlakem !!! Hodně štěstí !!!

kolcava
13.5.2019 18:28

Ad jméno: podepsaná je jako Mariana, tak jsem usoudila, že to asi spíš bude správně a že v titulku něco uteklo, jak to s titulky často bývá (napříč médii).

blue inka
13.5.2019 18:32

je mi Vás Mariano líto...Víte,když píšete ,že jste muže dotlačila na porodní sál a pak chytla hysterický záchvat..Možná,že se za Vás manžel v této chvíli začal stydět.Možná přemýšlí,s kým to vlastně žije...Myslím,že chlap by u porodu vážně neměl být - ale to už i Vy dneska víte taky...Zkuste se tulit ,tulit a tulit- on vyměkne,nebojte se. Hlavně nahoďte jiné téma a dejte mu prostor zapomenout a odpustit Vám....Držím pěsti

chlapoland
13.5.2019 19:31

Ve svém životě vždycky děkuju za každou moudrou a normální ženskou, jako Sondra (výše). Doufám, že ta blbka Marina (vynikající protagonistka tohoto příběhu), si z toho vezme ponaučení. Tu bych chtěl mít doma !! Ještě by Sondře měla něco vysolit za tyhle rady, pokud je vůbec pochopila....

Bára Klímová
13.5.2019 20:18

kolcava: Ano, potvrzuji. Jméno pisatelky je Mariana.

hapehape
14.5.2019 10:11

chce to čas a sedne si, má to jen dvě záludnosti, jak dlouhý čas potřebuje manžel a jak dlouhý vy a být rozumní bez hysterie

Rybička
14.5.2019 10:15

To je vyborny. Zenska musi projit porodem, poporodnim navalem hormonu, bolesti a nevyspani, pochybnosti sama o sobe a jeste se tady bude resit chudak babovka chlap, ktereho se ZREJME neco dotklo a NE a NE a NeREKNE, co to bylo. Chudinka malej, fakt.

Shei
14.5.2019 10:26

Na základě této diskuse mi připadá, že uvedený příběh nemá řešení protože ženský svět (Rybička a spol.) trvá na tom, že se prostě musíme svěřovat, MUSÍME a mužský svět vám říká dejte nám sakra volnost myšlení a ani jedna strana nehodlá ustoupit. Pak se ovšem nelze divit, že dochází k rozvodům ikdyž tam zdánlivě není žádný důvod typu nevěra

bastet
14.5.2019 11:02

Nemůžu souhlasit se Sondrou. Doba se změnila, to ano, ale pro mě přítomnost manžela u porodu bylo zásadní podpoření a vědomí, že v tom nejsem sama. Ten zázrak zrození, a že muž vidí celý proces, hlavně to, že dítě projde něčím tak malým, co se za pár týdnů vrátí zpět, to je úžasné. Já fakt nechápu některé muže, kteří nechtějí být při zrození svého dítěte. Manžel mi po porodu neříkal, že to bylo hnusné, krvavé a že už se mnou nikdy nechce spát. Řekl mi, že si mě váží a miluje mě ještě víc. Ano, bál se o mě i o miminko, ale to je přirozené. Když někoho milujete, tak se o něj bojíte. Pokud s někým jste a berete ho jako svého patrnera pro život a ne jen sexuální objekt ke svému uspokojení, tak vidět to nejpřirozenější, co vás bude spojovat už napořád, to je veliký dar, který se dříve mužům nedostával. Dříve se o porod staraly porodní báby, ale teď je u porodu už několik desítek let lékař. A to jako není chlap? Tak proč by tam nemohli být otcové rodících se dětí? V tomhle případě si myslím, že Mariana to chce nějak vyřešit a uzavřít, ale manžel by měl zajít buď do hospody a pokecat s chlapama, co byli u porodu a vnímají to jinak než on, nebo rovnou za psychologem. Ženám se často vyčítá, že muži jim neumí číst myšlenky, ale když chce žena něco vyřešit a mluví o tom, tak je to hrozný problém. Některé muže i urazí, když jim žena řekne, že je u porodu nechce, že si tam raději vezmou nejlepší kamarádku. Takže tohle všechno je o EGU? Jakože, tys mě donutila a teď jsem na tebe naštvaný? 3 měsíce, respektive měsíc a půl spolu nespíte, kvůli šestinedělí, i když je spíš pravidlem ho nedodržovat, je ještě v pohodě. Co není v pohodě, je ten chladný přístup. Také jsem musela svého manžela rozmluvit, protože byl zvyklý nikomu se s ničím nesvěřovat. Stačilo mu vysvětlit, jak je to pro mě důležité, jak nás to sbližuje, že jsem ráda, že je tu pro mě, když potřebuji, a i já tu jsem pro něho. I když nemám svaly jako Schwarzenegger, umím přeci jiné věci.

normální chlap
14.5.2019 11:08

Koukám, že začíná klasický souboj - chlap je prakticky nepoužitelná bábovka, za chvíli by se mohl vytáhnout druhý evergreen, že ženská je mrcha co jí zajímají jen peníze :-) :-) :-) Jenže všechno je to založené na tom, že jedna i druhá strana nejsou ochotné pochopit, že ženy a muži přemýšlejí jinak. Pro ženskou je dítě středobod vesmíru a nedá se s tím nic dělat, jen mírně korigovat a chlapovi je zase odporné mluvit o pocitech a taky se s tím nic nenadělá :-) Kdyby tohle lidi běžně akceptovali, možná by ubylo hodně rozvodů :-)

Verrrr
14.5.2019 11:37

Každá žena si tím musí projít sama a proč chlapa do něčeho nutit! Snad nejsme žádné citlivky co nedokážou párkrát zatlačit bez chlapa!!!!! I kdyby můj chlap chtěl k samotnému aktu porodu jít, nikdy bych ho tam nechtěla! Naštěstí máme na to oba stejný názor...být tam na povídání mezi kontrakcema, krátit si s ním ten dlouhý čas, ale na ten poslední akt prostě jen odejít za dveře a po těch 5min.se hned zase vrátit! To je to nejlepší co může být! Je součástí všeho a zároveň mě pak nepotká to co mnoho žen, které svého muže nutili jít k porodu......Každá by měla vědět, co chce, zda být pouze matka jeho dítěte nebo nadále i jeho milenka! Je jasné, že pro každého chlapa to úplně sexy není když vás jeden měsíc vidí rodit se vším všudy a další měsíc má zapomenout na to co viděl a brát vás jako sexuální bohyni! Chtěla jste ho u porodu, měla jste ho tam, splnil Vám to, tak teď po něm nechtějte nějaké intimnosti! Riziko dnešní módy-chlap u porodu! Toť můj názor!

Kk_2
14.5.2019 11:41

Dobrý den Mariano, Já si myslím, že už se stalo a bohužel to nejde vzít zpět. Důležité je, že jste si své chyby vědoma a aby jste s tím něco dělala. Tím, že na něj budete udeřovat, jak píšete, tím opravdu ničemu nepomůžete. Já bych to nechala být, nevracela se k tomu, užívala si dcery a manžela taky. Vychutnávejte si společné chvíle, čas strašně letí… Jestli mohu doporučit, jakmile budete mít možnost hlídání, tak si aspoň na chvíli s manželem někam spolu vyrazte, to je taky hodně důležité trávit čas společně bez dítěte. Třeba taková privátní vířivka aspoň na hodinu a pak večeře, to má své kouzlo… :-) Když budete v pohodě, nebudete nic vytahovat, vracet se k něčemu a budete šťastná a spokojená, tak si manžel taky uvědomí, že je lepší to hodit za hlavu a bude si užívat společné chvíle s vámi. Já mám dnes šestiletou dceru, přítel u porodu byl, ale bylo to jeho svobodné rozhodnutí, k ničemu jsem ho nenutila. Dnes na to velmi rád vzpomíná, jak si přestřihnul pupeční šňůru, jak si malou popsal a je rád, že jí držel jako první. Po porodu mi děkoval, jak jsem to zvládla, že jsem nebyla hysterická apod. Každý porod je samozřejmě individuální, u nás to naštěstí proběhlo by se dalo říct hladce, ale můj názor je ten, že když se chlap rozhodne jít k porodu, tak není přeci řečeno, že musí vše vidět. Pokud bude stát ženě u hlavy, nemusí vidět nic. A jestli je žena taková, že ráda ventiluje bolest ze sebe, tak by možná měla toho chlapa ušetřit. Dost, že trpí ona, nemusí trpět i ostatní :-) Stejně tak, když muž ví, že nemůže vidět krev, má obavy, že pro něj už pak ta žena nebude přitažlivá, tak by se ani k tomu neměl hrnout. Každý je nějaký, každý snese něco jiného a taky má hranici bolesti někde jinde, ale každý by měl mít možnost svobodně se rozhodnout. A faktem je, že kdysi to byla opravdu jen ženská záležitost a byl klid, nic se neřešilo. Dnešní doba je opravdu o tom, že z ženských se stávají čím dál tím větší ,,fňukny´´, které se snaží být emancipované. Člověk se jen honí a pak se rodiny rozpadají. Pro mě je priorita jasná, peníze nejsou všechno, samozřejmě jsou potřeba, ale nejdůležitější je zdraví a rodina. Teorie je jednoduchá, když jsou spokojeni rodiče, budou spokojené také děti, praxe je už horší, ale když člověk chce, tak to dokáže, musí si za tím jít. Také mám za sebou svůj příběh, jako každý a na hodně věcí člověk přijde sám. Tak hodně štěstí přeji a držím palce. Katka

Verrrr
14.5.2019 11:54

Jak už zde bylo zmíněno, porod je čistě ženská záležitost a ani manžel nás nemusí vidět v takových chvílích! Jen díky tomu si pro něho zachováme sexuální jiskru! A paní Sondra má pravdu, i když věkově spadám do mladší skupiny, tak mám stejný názor, že většina žen jsou hysterické a ukňourané...nic nevydrží...příklad i dnešní trend porodních epidurálů! Ještě tu bolest nezažily, ale už dopředu vědí, že si ho dají...ale to jsem už odbočila od tématu!

Shei
14.5.2019 11:58

bastet: Tak v tomhle názoru je snad všechno to špatný o čem píšu výše :-D vy si zkrátka myslíte, že váš názor je ten jediný správný, celé to symbolizuje ta myšlenka, že nechápete že by muži mohlí chtít nebýt při porodu. A prosim vás může váš manžel taky někdy samostatně myslet, dovolíte mu to někdy? Super je taky ten závěr, že jste ho MUSELA rozmluvit a zdůvodnila mu to tak, že je to pro něj vlastně lepší. To je přesně v kostce to o čem jsem psal, že byste nejraději myslely za nás. Upřímně lituji vašeho manžela a asi si zase o něco víc začnu vážit svojí manželky, která tohle prostě nedělá a nechává mě žít. Mimochodem na tenhle článek mě upozornila právě ona, abych se zasmál protože my měli porod takový, že to nechala na mě a všichni jsme byli spokojení a o to snad jde, ne? Nechápu proč by měla trvat na tom abych tam byl navzdory mému přání tam nebýt. Jinak souhlasím s posledními dvěma komentáři (Verrr a Kk2) a na základě těchto dvou komentářů jsem rád, že se tu najdou i normální ženy chápající podstatu problému a ne jenom semetriky

Ely
14.5.2019 12:13

Tak jsem se ptala svého muže, jaké následky na něm zanechal můj porod :). Vzhledem k tomu, že nečuměl, kam neměl a kde bych to při porodu nechtěla vidět ani já, tak je zcela v pohodě :D. Místní macha bych doma nechtěla, jsem vděčná za někoho, kdo netvrdí "ženská má umět zatlačit sama". :) Sondřin názor nesdílím ani v nejmenším, ale je fajn, že je tak přesvědčená, že její generace dělala vše nejlíp :). Podle všeho to bude generace moji matky a tchýně, tudíž přesně těch žen, které u porodu musely držet hubu a nechat si přivázat nohy. A chlap viděl dítě maximálně tak ukázané z okna. Je plno mužů, co jsou za možnost být u porodu vděční. A ti, kteří tam být nechtějí, nemají být nuceni.

Kk_2
14.5.2019 12:23

Tady všichni řešíme, jestli má být muž u porodu nebo ne, ale myslím, že to paní nechtěla radit ohledně toho. Už sama ví, že manžela nutit neměla, ale neví, jak si má teď poradit s danou situcí, kdy manžel má určitý blok a neví, jak k tomu přistupovat... Určitě paní nepomůže, když jí každý bude psát, jakou chybu udělala. Já se o tom zmínila také, ale tím jsem chtěla říct, že se už stalo a čas nevrátí a že třeba časem si manžel sám řekne, že je rád, že u toho byl a nebude už to mít paní za zlé.

pochop
14.5.2019 12:35

Já bych Vás vůbec nekamenovala. Máloco rozhodí ženu tak jako hormony, byla jste prostě pod jejich vlivem, trošku zoufalá ze situace a on by měl pochopit, že v té zoufalé situaci nebyl jen on, jako přihlížející ale i (především) Vy, v bolesti, strachu a zaplavená nezvyklými procesy v těle. Stejně tak dobře on mohl, jako ten děsně silný muž, před porodem prostě jasně prohlásit, že k porodu prostě nepůjde, bez ohledu na Váš nátlak, on narozdíl od Vás nebyl ani ovlivněn hormony, takže se mohl rozhodovat stejně tak svobodně, jako nyní. Jediné, co asi lze dělat je - dávat najevo city, potřebu blízkosti, důležitosti pro Vás i dcerku. Přeji výdrž, pevné nervy a úspěch. Já třeba na manžela před porodem naopak křičela, když si i přes to, že jsem mu řekla, že ho u porodu nechci, zaplatil přítomnost u porodu... nakonec jsem byla ráda, že tam byl a on... si myslím úplně rád nebyl. A přitom šlo o jeho rozhodnutí. Takže, co je dobře? Čas ukáže. Manžel byl i u druhého, chtěl a tentokráte jsem chtěla i já. Teď cekáme třetí a jsem sama zvědavá, jak se chlap věkem mění.

Verrrr
14.5.2019 12:55

Ely: paní Sondra je možná starší generace, ale má pravdu! Dříve to ženy určitě zvládaly daleko lépe a jak Vy píšete, že musely držet hubu tak některé dnešní kňoury by takový přístup potřebovaly! Každá rodila přirozeně bez epidurálu, dnes si už na základě citlivé povahy, lability a strachu z bolesti objednáte císařský řez a o epidurálu jako základu porodu ani nemluvě!!! A už od pradávna byl porod čistě ženská záležitost a žádná nepotřepovala žmoulat chlapovi ruku! Dnes musejí mít ženský chlapa u porodů nebo císařských řezů a nemluvě o tom když pak mnoho z nich na sále kolabuje a zdravotnický personál musí křísit tatínka místo toho aby se věnoval mamimce a dítěti...nedej bože když nastanou komplikace!!!!

Shei
14.5.2019 13:06

Kk2: máte pravdu, říkat, že byla hloupost ho nutit je teď už zbytečné. Radit se asi moc nedá, možná o tom právě spíš nějakou dobu nemluvit pokud je to jablko sváru. Někdy prostě není potřeba vše řešit a vyřešit, navíc si myslim, že celý „konflikt“ vznikl na základě toho, že manžel byl spíš zklamaný přístupem té ženy. Takže leda se zeptat jestli si o tom chce promluvit a když ne, tak nebýt uražená, víc to neřešit, prostě mu dát pocit, že mu nestojí za zadkem někdo kdo by z něj musel tu odpověď vymámit. Chlap prostě potřebuje mít pocit dobrovolnosti. Možná i to omlouvání se je špatně, lepší je prostě netlačit v tomhle tématu na pilu. Nechat to na něm ať si to v sobě vyřeší, taková je moje rada. Čtvrt roku, tj. 3 měsíce, kde půlka z toho je šestinedělí podle mě ještě není taková doba na to aby se dalo mluvit o tom, že to nenávratně poškodilo vztah. Je to na pováženou, ale dá se to urovnat. Držim palce

Verrrr
14.5.2019 13:13

A co se týče rady pro maminku, tak jen doufat, že to časem přejde a jejich vztah nedoplatí na její chybu! Což samozřejmě paní nikdo nepřeje!! Ale na druhou stranu, žít dlouho jen vedle sebe taky nejde...

aqua
14.5.2019 15:57

Paní Mariano, vůbec si nedělejte nic pomluv a urážek, jaké tu psala kolcava a podobné slepice: (prý se z vás stala semetrika, zradila jste psychickým vydíráním manželovu otevřenost, a podobné pomluvy a kecy). Tyhle ubožačky jsou plné nepokoje a samy mají problém, který by měly vyřešit a to nechtějí nebo neumějí - proto raději vidí a řeší problém druhých, než aby viděly řešily ten svůj... Teď k vaší situaci: Sice nebylo dobře, že jste manžela k porodu nutila jít, ale už jste se mu omluvila, nic víc pro to nemůžete udělat, nemůžete to vrátit. Takže vy jste dala všechno dopořádku. Bohužel teď chybuje zase váš manžel. Když jste se mu omluvila a snažíte se s ním mluvit, a on i to odmítá - z toho bych se asi nakonec taky pěkně rozčílila. Pokud se snažíte s ním v klidu o tom promluvit, a on neustále odmítá, je naprosto přirozené a logické, že vás to vytáčí. Také by mě to vytáčelo a taky bych vybouchla! Nemějte kvůli tomu výčitky svědomí! V takovém dusném ovzduší, kdy druhý odmítá komunikovat, se opravdu nedá žít a jediná možnost je si o tom promluvit. Manžel by si měl uvědomit, že pro vás a pro mnoho žen porod nebyl lehký a že vy jste musela trpět mnohem víc než on, který se jenom díval (i když pro něj na nepříjemnou podívanou). Když už to pro něj bylo nějakým způsobem trauma, měl by vám to říct, ale pak by měl přijmout vaši omluvu a začít se chovat jako chlap. Nebo on snad nikdy v životě nechyboval? Třeba já jsem manžela u porodu nechtěla a nechtěl tam být ani on. Shodli jsme se. Přesto si myslím, že když žena prožívá nejistotu a strach, že by snad žádnému manželovi nemělo být zatěžko být své ženě v takové situaci nablízku. Přece stačí, když stojí u její hlavy a drží manželku za ruku. Na ostatní se ani nemusí dívat. Já ani nevím, jak bych to brala, kdybych manžel u porodu chtěla a on by odmítal. Také nevím, jestli by mě to nezklamalo. Aspoň by se měl nějak snažit svou manželku podpořit, stát při ní, najít nějakou možnost, jak by jí v té chvíli byl nablízku. Když byl u plození, nemělo by mu ničím uškodit, když bude i u rození. Ale je ošklivé, když se pak manžel "mstí" za to, že tam musel být, zvláště je to hnusné potom, co jste se omluvila. Řekněte svému manželovi, že je potřeba, abyste si o tom otevřeně promluvili, jinak se ta dusná atmosféra asi nerozplyne. Nebo zkuste nějakou poradnu. Napadlo mě ještě, že třeba manžel může mít úplně jiný problém, o kterém nechce mluvit, a jen to zastírá údajným traumatem u porodu. Ať tak a nebo tak, potřeboval by si ujasnit, že má krásnou dceru, vy jste její matka a on je otec - a podle toho by se měl chovat i k vám. Jinak dočasná sexuální abstinence není vůbec na škodu, ničemu to neublíží, nebojte se toho, a manžela do toho nenuťe. Nemusíte skrývat svou chuť, ale nechte na něm, kdy se k tomu rozhodne. Hlavní je, abyste byli spolu, sex je až druhořadý. Modlím se za vás. Jo a nakonec se chci omluvit všem slepicím (zvířatům) nechtěla jsem je urazit.

chlapoland
14.5.2019 16:53

Zajímavé je, jak se zdejší ženy různí. Na jedné straně baby jako Sondra a Verrrr, se kterýma se normální chlap musí cítit dobře a nebál by se s nimi jet vodu. A na druhé straně neurotické blbky typu Mariana (skvělá protagonistka tohohle příběhu), Aqua, Bastet, Jana1234567, Mája4+ . Jako krůty budete znovu a znovu nalítávat hlavou proti zdi a zhnusíte se chlapovi natolik, že nejen že na vás už nevleze, ale zabalí to úplně. A poté ještě ztropíte scénu, protože vám zoufale chybí jedna věc: SEBEREFLEXE.

starykocour
14.5.2019 16:59

Já myslím, že není problém v tom, že byl manžel u porodu, ale v tom, že paní je sobecká blbka, co stále manžela jen vydírá. Tak se nemůže divit že v tom stresu manžel prohlédnul a lituje toho, s kým to vlastně žije. Jsem už starší generace. Pomáhal jsem u různých bouraček a když přišel tátův čas, tak jsem mu zatlačil oči, ale k porodu bych nikdy nešel. Ostatně taky nebudu fňukat, až mi budou operovat žlučník, nebo nějaký nádor, že mne u toho žena nedrží za ruku.

Shei
14.5.2019 17:22

Paní Mariano jestli chcete rychlý rozvod, pak určitě užijte rady, kterou vám dala aqua :-D já nevim, tohle je jak u blbejch, furt ty ženský budou radit, že je potřeba ho donutit si o tom promluvit. Copak to ženský nechápete? Nechte chlapa bejt a bude v pohodě. My si NEPOTŘEBUJEME o všem pořád povídat a mít všechno v sobě vyřešený. Nabídnul jsem tady chlapský pohled na věc. Ten ženský tj. nutit ho pořád do nějakých odpovědí a řešit to až do úplného vyřešení nebo vyhlazení už selhal, tak ty místní dámy vůbec neposlouchejte. Jako chlap o tom snad něco vím co chlapi potřebujou, aby byli v pohodě. Zajímavý, že chlapi tady se na tom vesměs shodli + několik osvícených žen s nima

bastet
14.5.2019 21:36

Shei: Mého manžela opravdu litovat nemusíte. Zeptala jsem se ho, zda chce být u porodu. A protože jsem tam chtěla mít osobu blízkou, byla jsem připravena poprosit kamarádku (zdravotní sestru), kdyby řekl, že tam nepůjde. A jak už jsem psala, náš vztah se po porodu druhého syna (u prvního být nemohl, protože byl císař) prohloubil. V šestinedělí jsem se ho také ptala, jestli to na něm zanechalo nejaké následky po sexuální stránce. Řekl, že ne, a přiznám, že náš sexuální život nabral vyšší obrátky. Vůbec mě neznáte a soudíte mě. Pro můj vztah s mužem je prostě důležité, abychom si naslouchali a rozuměli, abychom spolu mluvili a domluvili se. Špatně jste to pochopil. Já rozkazy nevydávám, já se svým mužem mluvím až se na něčem domluvíme. Určitě bych to nechtěla jako vy. Přijde mi to jako když v manželství kopete za jiný tým, i když vy dva jste ten tým. Ale pokud vám to se ženou tak vyhovuje, tak je dobře, že jste se našli. Já si našla někoho, kdo zase vyhovuje mě. Paní Mariana z úvodního článku se jen snaží pochopit, co se vlastně stalo s jejím mužem a nějak to řešit. Ano, my ženy mluvíme, chceme to pochopit a vyřešit. Už jen proto, že se nic neděje. Dost se tu naráží na to, že po porodu má žena jiné priority, stará se o dítě a muž je na druhé koleji. To si to ti muži opravdu pořád myslí? Jasně šestinedělí, ale to jde přeci vyřešit jinak, když spolu nemohou spát. Připulit se, obejmout a políbit. Je tolik možností, jak si vyjádřit lásku. To rozmluvení nám hodně pomohlo, protože člověk dostane na položenou otázku upřímnou odpověď. Vím, že muži neradi mluví o svých citech a pocitech. Proto jsem šťastná, že mě manžel každý den objímá a říká, že mě moc miluje.

normální chlap
14.5.2019 22:38

bastet: ta "druhá kolej", tam přece nejde o sex :-) (každý chlap si nakonec dokáže nějaký ten sex někde zajistit, pokud by ho to tolik trápilo). Spíš o to, jak se žena po narození dítěte přeprogramuje. Je to jako najednou žít s úplně jiným člověkem a trvá to rok, dva než se to samovolně spraví. Při tom stačí málo, vlastně jenom si ten fakt uvědomit (na obou stranách!). Druhá věc je to "rozmluvení". Dovedu si představit, jak bych reagoval, kdyby mě žena chtěla takhle rozmluvit (naštěstí má rozum a nedělá to). Odkýval bych jí první blbost kterou by mi nabídla, já bych měl klid a ona dojem, že jsem pěkně rozmluvený. A ano, také jí říkám, že ji miluju. Přečet jsem si totiž v příručce, že by se to mělo říkat.

Lil.
15.5.2019 13:48

Chyba není ve vás, chyba je v něm.Těhotenství a šestinedělí, rodičovství je zkouškou partnerů.On neobstál. Pokud je jako solný sloup, neopírá se o nějakou kolegyni? Jinak by měl a měl by umět na vše zapomenout a odpustit přešlap.Pokud to neumí je typický ješitný egoista a možná i mamånek :)))

chlapoland
15.5.2019 15:45

Lil. ... tipoval bych vás na zakyslou ublíženou matronu bez chlapa, avšak stále přesvědčenou o své vlastní dokonalosti ( alias "já přece dělám všechno správně"). To je právě to, o čem jsem už tady psal: Pořád byste chtěly a očekáváte od chlapa, aby vás chápal, aby vám stále všechno odpouštěl - vaše zvraty nálad, hysterické výstupy, hormonální scény .... ale naprosto vám chybí sebereflexe o tom, jaké jste vy: sobecké a nepoužitelné. Chcete od chlapa konstantní pochopení a co nabídnete vy ??? Jste schopny vytvořit pohodu ? Jste schopny vytvořit nadhled, aby mu s vámi bylo dobře ? Jste schopny zhubnout ?? Jasně že ne, vždyť jste přece dokonalé :-) !! Tak dokonalé, že vás chlap pošle do zadelky a bere kramle, protože nabídnete akorát kyselý ksicht. A pak jste samy a brečíte. Mám partu kamarádů do hor, na sporty atd. a nedávno mezi nás jeden přivedl jednu zhruba takovou, jako vy. V tu ránu napětí, dusno, a to celý večer. Musel jsem tu madam vykázat ven, a v tu ránu se vzduch vyčistil :-). P.S.: kamarád je stále s ní, ale už jsem mu opatřil milenku :-).

BloodyMystique
15.5.2019 16:21

Můžete si za to sama. pokud se na to chlap přestal cítit, ať už vám to slíbil nebo ne, neměla jste právo ho nutit. To je jako vy se rozhodnete jít s ním na bungee jumping a na poslední chvíli couvnete a on by do vás strčil! Porod je náročná věc na psychiku a nutit muže, aby se na to koukal, jen abyste vy jste měla klid na dušičce, je fakt ubohost. S vámi by byl tak jako tak, i když jen na chodbě na lavičce. Snad se vše vrátí do starých kolejí a bude vás mít zase rád.....jen doufám, že já nebudu v těhotenství taková hysterka!

Verrrr
15.5.2019 18:56

BloodyMystique: nebojte, pokud nejste hysterka před, tak nebudete ani při, ani po

Verrrr
15.5.2019 18:59

BloodyMystique: všechny se jen vymlouvají na hormony:D

normální chlap
15.5.2019 23:16

chlapoland: takovéhle bývají hrozně urážlivé, ani ji nemusíte vyhazovat, stačí něco "vhodného" říct a ona odejde sama (a ještě bude mít pocit převahy) :-) win-win :-) :-) :-)

Shei
16.5.2019 08:56

Bastet: to je zajímavé, původně jste psala, že nechápete jak někdo může nechtít a najednou, že na vše se manžela ptáte. Píšete, že byste to nechtěla mít jako já. V tom případě nerozumím, my to máme doma tak, že se do ničeho vzájemně nenutíme, mluvíme o čemkoliv ale když má jeden splín a nechce se bavit, tak ho do toho ten druhý nenutí. Z vašeho prvního příspěvku mi plyne, že vy se doma snažíte "rozmluvit" manžela i když mu není hej. Tak si asi každý necháme to své, co říkáte?

meggi123
16.5.2019 11:18

Porod sám o sobě je hnus, nikdy bych chlapa nenutila aby tam šel. Proč? Řev, krev atd.atd. Nestála jsem o to, aby mě takhle viděl. Mimčo dostal čisťounké, zabalené, děti miluje a ten trend dnešní doby, chlap u porodu, je kravina. Ale holt když to ženy vyžadují..... Tak ať se pak nediví, že s nima chlapi nespí a jsou z toho celý zaražený. Logicky.

iraa
16.5.2019 12:40

TAK JSEM PŘEČETLA VŠECHNY KOMENTÁŘE A NEDALO MI než MILÉ NEŠŤASTNÉ MAMINCE TAKÉ NAPSAT Jsem matka dvou dětí a můj postoj je takový, že porod je příchod dítěte na svět a ten se týká jak matky tak otce!!! Nemůže být otec naštvaný, že tam "musel" být, a co ta ženská sakra, copak ona může říct, že se bojí až k smrti a že to bude strašně bolet a že tam raději "nechce a že si to rozmyslela"? samozřejmě pro ženu je to intimní záležitost a pokud by otce u porodu nechtěla měl by to respektovat. Milá maminko, je naprosto vpořádku, že jste otce u porodu chtěla a není třeba litovat toho, nebo snad litovat jej, že tam musel být. Vy jste tam taky musela být a pro vás to byla větší dřina. Jen bych mu upřímně poděkovala protože to pro vás bylo důležité a dala mu najevo, že si ho za to jako partnera i novopečeného otce velice vážíte (možná má pocit, že jeho účast byla nedostatečná a nechápe psychickou podporu jako dostatečnou pomoc). Je vpořádku, že se jeho pohled na vás posunul dál a je na něm aby si vás za váš výkon taky vážil, přivedli jste na svět nového tvora a to není nic kde by postoj "já nevím jestli to zvládnu" a "já si to rozmyslel" měl své místo. Teď jedete naplno oba. Jen je potřeba váš vztah znovu upravit a komunikovat spolu o tom jak vše bude dál. Zjistěte od něj co by si přál on a sdělte mu narovinu co chcete nebo potřebujete vy a společně se zkuste domluvit na nějakém dočasném kompromisu a po čase jej znovu upravit. HLAVNĚ NEZAPOMEŇTE, ŽE VY JSTE POŘÁD ŽENA (tak se jí snažte být) A ON POŘÁD MUŽ (tak mu dejte prostor aby jím mohl být). Moc bych vám přála, aby se vše vyřešilo a mohli jste být jako rodina šťastní jak si to určitě oba - všichni tři zasloužíte.

Ely
16.5.2019 19:06

Chlapoland, vám musela někdy nějaká pořádně nakopat zadek, že jste takový kyselý a zapšklý protiva :)).

bastet
16.5.2019 21:24

Shei: Ano, manžela jsem se zeptala. Při porodu mi byl oporou a hlavně jen to, že mě drží za ruku (zdánlivě obyčejná a bezvýznamná věc), mi dávala sílu. Díky tomu, co jsem sama prožila, tvrdím, že nechápu některé muže, že tam nechtějí být, když to žena potřebuje a dodat jí tím odvahu a pocit, že v tom není sama. Vždyť to není jen o tom nevidět krev, a všechny ty hrůzy, co se popisují, ale o psychické podpoře. Víte, proč se povolilo, aby mohli partneři být u porodu? Bylo totiž dokázáno, že pokud tam byl partner, ženy se více uvolnily a porod probíhal snadněji. Nikoho nenutím, aby tam chodil, jen to prostě nedokážu pochopit, když muži se prezentují jako ti silní a vše zvládající tvorové, kteří se nikdy nikoho nezeptají na cestu, protože to přeci zvládnou sami. A najednou nechtějí podpořit svojí přítomností ženu, která to od nich potřebuje. Jasně, když žena řekne, nechci tě tam, zvládnu to sama... super. Ale pokud řekne, potřebuji tvojí podporu, je to naše první dítě, nevím, do čeho jdu a bojím se. A muž i přesto řekne ne, žena si z toho odnese jedno. Nepodržel mě, když jsem to nejvíc potřebovala. Naruší se ta důvěra v něj jako v člověka. Jo, to rozmluvení si asi představujete, že ho jako vyslýchám s rozsvícenou lampičkou, která míří na jeho obličej, co? Pobavil jste mě. :-) Když nemluví po příchodu z práce a je na něm vidět, že ho tam opět někdo nasral, tak vyklízím pole a ani na něj nemluvím. To bych byla sama proti sobě. Ale pokud jde o rodinu, domácnost a osobní věci, tak se prostě nedá svítit a mluvit se musí. To víte, že si nejlíp pokecám s kámoškou. :-D A ještě se u toho zasmějeme.

bastet
16.5.2019 22:15

Normální chlap: Slýchávám o "druhé koleji", ale sama jsem měla jasno už před porodem. Manžel pak dostával stejnou péči jako před tím. A víte, co mi pomohlo, abych ho na tu "druhou kolej" neodstavila? Jeho zájem o mě a našeho syna. Nikdy ho nebral jako vetřelce, který mu bere pozornost jeho ženy. Chodil s kočárkem ven, nebál se malého pochovat, pokud bylo potřeba, pomáhal mi. Ono si nemusíte nic uvědomovat, že ta druhá kolej nastane, ale zařídit to hned tak, aby nenastala. Setkala jsem se s tvrzením mužů, že nechtějí děti, protože pak budou na druhé koleji. Takže oni už se dopředu bojí, protože to takhle koluje ve společnosti jako nepsané pravidlo. V tomhle prostě platí: Jaké si to uděláš, takové to máš. A to jsem právě předem probrala s manželem. To je to mluvení a rozmluvení. Jako žena, která chce předcházet takovým bludům, co mezi muži kolují, jsem se rozhodla svému muži osvětlit některá temná místa ženského světa. Tím pádem se mohly rozplynout veškeré jeho obavy, co by se mohly týkat jeho ženy. Vlastě jsem se držela toho, co muži všude hlásají: Ženy, nic nám nenaznačujte, neumíme číst myšlenky. Pokud nám něco chcete, řekněte to rovnou. A v tom je taková pravda, že by se jí měli držet i pánové. Trochu myšlenky čteme, to jo, ale vše nepřečteme. Takže vlastně to rozmluvení se, jak to mám já a jak to máš ty, nám obou ulehčilo život v tom, že když potřebuje mlčet, tak mlčí a já to respektuji. A když já potřebuji něco vyřešit, tak mi odpoví, jak to cítí on. Pokud by mi něco odkýval, o čem by nebyl přesvědčený a spokojený, mohla bych jen s klidem říct: Vždyť jsi souhlasil, a teď se rozčiluješ? Příště si to pořádně rozmysli. A vznikaly by hádky. Opět se tím snažím takovým situacím předejít. Možná si úplně nedokážu představit, co si pod tím rozmluvením představujete? Určitě to není rozsvícená lampička na jeho obličej a otázky typu: Kde jsi byl...S kým jsi tam byl... Cos tam dělal...

bastet
16.5.2019 22:52

Kaprar11: Krásně se čte to, co jste napsal. A klobouk dolů. Kéž by to muži brali jako poctu a ne jako trest.

normální chlap
16.5.2019 23:05

bastet: lampičku do obličeje a otázky Cos tam dělal bych ještě vydržel, jednou jsem v cizině omylem zabloudil do vojenského prostoru a dopadlo to právě takhle :-) takže vím o čem mluvím. Měl jsem ale na mysli tu děsivou situaci, kdy je žena přesvědčená, že je pro muže nejlepší když se vypovídá ze svých trablů a neustále jej povzbuzuje, ať hovoří o svých pocitech :-) To bych asi nedal, ale vidím, že taky víte, že tudy cesta nevede, takže ok :-)

Shei
17.5.2019 08:00

Bastet: napsala jste to hezky, v podstatě se s tím dá souhlasit. Měl bych jen malé poznámky – ono hodně záleží na tom jak se to řekne. Pokud to ta žena zdůvodní jako psychickou podporu s tím, že tomu chlapovi dá najevo, že ho o to prosí aby tam byl a takhle jí psychicky pomohl, pak ano, je žádoucí aby se ten chlap překonal a byl tam. Pokud je to ale ve smyslu direktivního nařízení, tak to je o něčem jiném. My jsme to měli tak, že manželka mi dala na výběr, přímo to nechala na mně (samozřejmě jsem se Xkrát ujistil, že tomu tak je protože vy ženy kolikrát neřeknete co opravdu chcete a pak to máme na talíři) a já se po dlouhém rozvažování kdy jsem několikrát změnil názor nakonec řekl, že tam raději nebudu, ale pokud by při té situaci potřebovala mojí podporu, budu vedle a kdykoliv si to bude přát, tak přijdu. Naštěstí žádné komplikace nebyly a užil jsem si ty krásné chvíle až když jsem přišel k „hotovému“. Píšete, že my chlapi jsme ti silnější, to je pravda, ale taky jsme ti co umírají v průměru o dost dříve než ženy, možná jsme křehčí než si myslíte :-) S tím rozmluvením je to věc názoru, asi dost záleží na situaci a taky o čem se ti dva baví. Pokud jde o vztah nebo třeba vychovávání dítěte, tak jednoznačně, tam musí otec fungovat, ale pokud jde o nějaké vnitřní záležitosti, toho co ten chlap cítí, tak když nechce mluvit, tak bych ho nenutil. Vrátil bych se ale zpět k dotazu od paní Mariany – připadá mi, že dotaz je směřovaný spíše k chlapům, že jí jde o to proniknout do chlapského myšlení s radou proč se najednou manžel chová tak jak se chová. Z tohoto pohledu si myslím, že „naše“ rady jsou víc k věci než se pokusit chlapa rozmluvit, ostatně paní Mariana to zkoušela a výsledek byl nulový. A ještě jedna poznámka – ano, musim se přiznat přesně to mě napadlo, svítit lampičkou do ksichtu :-D ale jen jako nadsázka. hezký den

kalupinka
17.5.2019 16:32

Komentářů hodně, není čas je číst, asi je to trochu dobou, Máňa odvedle tam muže měla a já tě tam chci taky. Ne každý to zvládne. Na druhou stranu, když ta možnost je, proč si to odtrpět sama. Manželovi bych řekla, ty jsi skutečně poklad do každé rodiny, rovnou ti říkám a slibovat ti nic nebudu, že až ti cokoli bude, sypeš do nemocnice nebo LDNky. Mně se taky bude dělat špatně z toho, se na tebe doma koukat. A ať se s tím popasuje sám. Dělat děti, co ano. Ale něco pro to vydržet, to ne, pánové. Žena aby to nosila, odrodila, a kolikrát milostpán zvedne krovky a táhne od mimina jinam.

kalupinka
17.5.2019 16:35

A ještě něco: manžel utrpěl újmu? Tím, že tam byl? A od Mariany, která tam zkusila jako pes, se bude časem třeba čekat další dítě a další vnouče? Jak je ten život spravedlivý...

Kytka Obecná
17.5.2019 19:16

Mariano, problém je v tom, že o chlapech v podstatě nic nevíte. Za prvé jste ho do toho dotlačila, nedala mu na vybranou. Za druhé průběh porodu pro chlapy obecně není nic příjemného, vidí, jak trpíte a nemůže pomoct, navíc píšete, že jste propadla hysterii, čímž jste tomu nasadila teprve korunu. Uviděl vás v tom nejhorším možným stavu. A opakuji.. nemohl nic dělat. Osobně si myslím, že chlap u porodu nemá co dělat, je to ženská záležitost. A kecy typu, že je to dítě obou, tak by oba měli být i u porodu vedou přesně tam, kam jste se dostali vy dva. Z těch pár řádků, co jste napsala působíte jako hysterická fúrie. Měla byste ho nechat být, ať se s tím může pokusit popasovat jak nejlíp dokáže. V klidu, nenaléhat. Stejně to myslím k ničemu nebude.

Mario
18.5.2019 00:40

Po přečtení některých komentů od ženských autorek je mi zle.Je pravdou,že v manželství chce většina z vás být dominantní.Mě manželka nenutila jít k porodu,řekla,že si mám vybrat sám,ale netrvá na tom.Já nešel a to z jednoduchýho důvodu,který pochopí hlavně chlapi.Nechtěl jsem vidět její intimní partie rozstřihnutý,roztažený hlavičkou dítěte,zkrvavený.Je to absolutní nesmysl,aby byl chlap u porodu,to si někdy vymyslela nějaká blbka a dnes,jelikož je to moderní,chce to spousta žen.V přírodě si při porodu každá samice zaleze někam,kde ji nikdo nevidí a v klidu porodí.Jen ženský z porodu dělají něco neskutečně krásnýho,úžasnýho.

chlapoland
18.5.2019 06:44

Kytka Obecná a Mario, skvěle napsáno - dík. Víc takových lidí se zdravým rozumem, stejně jako třeba výše Sondra nebo Verrrr. Snad to těm genderově vyváženým blbkám tady dojde.

Kytka Obecná
19.5.2019 06:50

Chlapoland Nedělejte si planý naděje, nedojde. :) Myslím, že je to taky o výchově. O mě se třeba v dětství nikdo moc nestaral, na spoustu věcí jsem si musela přijít sama. Taky jsem bývala blbka. A teď si vemte, že tyhle k tomu někdo naopak vychovává.. ty to v sobě budou mít hluboko zakořeněný. Navíc se potřebují cítit jako chudinky. Typická ženská vlastnost. Omlouvám se za zpoždění, nečekala jsem, že mi tu někdo odpoví..

Verrrr
19.5.2019 09:22

Přééésně:D Chtějí se cítit před chlapem jako chudinky, aby je po zbytek života obdivovali a litovali, co si museli vytrpět:D Jsou určitě daleko větší nepřirozené bolesti než je přirozená bolest u porodu.....a i tak 80% to stejně nezvládne bez epidurálu:D A ještě tam potřebujou publikum, co jim bude fandit a obdivovat :D

Damián
22.5.2019 19:24

Člověk potřebuje někoho, kdo rozumí jeho slzám. Je to případ Mariany.

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip
  • Sháníte kvalitní kancelářské židle? Vyberte si ze širokého sortimentu v internetovém obchodě Hawaj.cz

  • Značkové parfémy a kosmetika, 3 prodejny v ČR, skladem přes 500 000 kusů parfémů a kosmetiky. Expresní doručení do 24 hod. EUROPARFEMY.cz

  • Bottega Veneta Knot Eau Absolue je famózní vůně pro výjimečnou ženu! Díky intenzivní směsici nejkvalitnějších surovin vznikla tato uhrančivá a dech beroucí dámská vůně.Ve smaragdovém srdci najdete inovativní orientální dámskou vůni

  • Vyhraj skvělé ceny v internetových soutěžích! Desítky atraktivních výher najdeš v nejrozsáhlejším katalogu České-soutěže.cz

  • Moringa s vysokým množstvím vlákniny zrychlí váš metabolismus. Pořiďte si dokonalý šperk pro vaše zdraví – Moringu olejodárnou v kapslích. Objednávejte přes www.HERBandME.cz

  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz

  • Windomatic je elektrický vysavač na okna vybavený gumovou lištou. Stačí okno umýt čisticím prostředkem a potom ho vysušit přístrojem od Viledy. Windomatic je vybaven tlačítkem MAX, díky kterému snadno získáte ještě větší sací výkon.