Nejsem vůbec průbojný typ. Od útlého věku mám až skoro fobii z lidí a tak mi dlouho trvalo, než jsem začala vůbec nějaký vztah. Pár jich bylo, ale vždy dopadly katastrofálně. Až jsem poznala svého současného partnera. S ním jsem se dokázala trochu otevřít a je mi s ním dobře, jenže asi to nebude mít dlouhého trvání.
On je jedináček a jeho maminka má na něj, zdá se, pořád hodně silný vliv. Několikrát denně si telefonují, což mi nevadí, a všechno spolu rozebírají. Ale je znát, že partnera celý život rozmazlovala. A rozmazluje ho i dnes. Ke mně je sice milý, laskavý, vstřícný a trpělivý, ale já s ním prostě nemůžu nikam vystrčit nos. Absolutně se neumí chovat na veřejnosti. Tam se vždy promění v neandrtálce, kterému nic neříká slušné vychování. Je vidět, že nemá pražádné základy společenského chování. To asi jeho maminka hodně zanedbala. Poslední průšvih byl v kině. Všichni mlčky, slušně sedí, ale on ne. Srká, žvýká, mlaská, šustí obalem od tyčinek, nahlas na mě mluví, v polovině filmu klidně vytáhne mobil a odepisuje na zprávu. Strašně jsem se za něj styděla. Když ho pán sedící před ním napomenul, aby se laskavě trochu utišil, přítel mu odsekl něco ve smyslu, ať se stará o sebe. Když jsem s ním po kině probírala vzniklou situaci, nechápal, co se mi na ní nelíbilo. Vždycky končí debatu tím, že mu nikdo nebude říkat, co má a nemá dělat. A co mě nejvíc znepokojuje je ten jeho dodatek, že je prý dospělý a může si snad dělat, co chce. Podle něj si asi každý může dělat, co chce.
Já vím, že spousta lidí nechápe, proč s ním jsem. On je opravdu takový razantní, hlučný, syrový, lehce neomalený a temperamentní. Je to pravý opak mě a proto to asi i funguje. Já o sobě dobře vím, že někoho takového k sobě potřebuju. Kvůli svým psychickým problémům jsem už dlouhá léta uzavřená a mnohdy asi i až nepříjemně tichá, zamlklá. Protiklady se přitahují a já vím, co v něm mám. Chtěla bych s ním být. Skutečně ano. Ale v tomhle ohledu slušného vychování je nenapravitelný a to je moc i na mě. Vždycky někde něco plácne, nebo udělá, a už je problém. Scéna v kině mi stačila, na takové divadlo už třeba nemám odvahu. Totéž třeba u lékaře. Dokáže se rozkřikovat přes celou čekárnu, že ho ta fronta vytáčí. V ten moment se stydím, ale druhý den o incidentu nevím. Jako by to můj mozek záměrně vytěsnil. Chci být radši s ním, než sama. Ale nedokážu si představit, k čemu jednou třeba takhle povede naše děti?
Adéla, 29 let
Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.
Redakčně zpracovala Bára Klímová
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)
Píšete, Adélo, že k sobě potřebujete někoho, kdo je jako váš současný přítel: rázný, snadno se rozhoduje a nepochybuje o sobě a svých rozhodnutích. Takový člověk bude mít silné sebevědomí a nebude dělat kompromisy. On přece ví, že má pravdu. Možná skutečně někoho takového potřebujete a naopak je pravděpodobné, že tento typ lidí, kteří ve všech oblastech vědí, co je nejlepší, bude přitahovat introvertní a nesebevědomá žena, která jim nebude povídat do rozhodování a opře se o ně. Takových mužů je ale mnoho a je jisté, že mezi nimi najdete i mnoho mužů, kteří budou mít základy slušného chování, nebudou se chovat jako burani a nebudete se za ně stydět. Budou mít třeba zarputilé názory na politiku a běh světa, ale v běžném životě si budete vyhovovat. Zdaleka ne všichni tito mimořádně neflexibilní suverénni jsou mamánci, takže je velká pravděpodobnost, že příští suverén, na kterého narazíte, mamánkem nebude. Myslím, že byste opravdu měla hledat dál. Tohle nebude fungovat. Milujete ho, protože je to první muž, se kterým se v soukromí cítíte dobře. Předpokládám ale, že nežijete v horské chaloupce daleko od civilizace a že se pohybu ve společnosti jiných lidí nevyhnete. Suveréna typu vašeho přítele nepředěláte, jen byste ho pokusy o předělání naštvala a kdyby zjistil, že se za něho, pana dokonalého, dokonce stydíte, brzy by vás začal psychicky terorizovat a to by vám nepomohlo. Suverén typu vašeho přítele potřebuje obdiv ještě více než jiní muži. Hledejte dál, najdete. Hštěstí.
Z poslední věty "Hodně štěstí" se při odesílání kus nějak vypařil. V dnešním horku není divu ;). Omlouvám se i za jiné překlepy.
Já bych Vám doporučila mu dát návrh. Prostě ho upozornit, že příště s ním do kina nepůjdu. Myslím, že by se nad sebou zamyslel. Jiná možnost není. Na druhé straně jsou daleko větší problémy. Držím palce ať vše dobře dopadne.
Mamánka nebrat! To je cesta do pekla.
Vazena slecno, vy si vubec neuvedomujete, jak slozite situce muze zivot prinest, a jak slozite je takove situace ustat i s partnerem pomerne "civilizovanym". To, co popisujete, neni nejaka roztomila zvlastnost, to je pomerne zavazna vada charakteru - a mozna i hranicni porucha osobnosti. Velmi bych si rozmyslela se s nekym techto kvalit pustit do tak nejisteho projektu jako je spolecny zivot.
Děvče berte to tak,že toto je pro vás zkušenost která vám něco má dát a pracujte na sobě ať se posunete a vyzrajete.Ale rozhodně s tímto chlapem nezakládejte rodinu.Přemýšlejte proč se s ním cítíte dobře.To ,co vám schází v sobě musíte odhalit a posílit a pak vás tento typ chlapa už přitahovat nebude-uzdravte své sebevědomí,svou duši.Ten chlap vám vůbec nedokáže naslouchat a ani se o to nikdy nebude snažit.....tak chcete žít??
Je ti 29, máš stále dost času seznámit se s jiným mužem. Podle tohoto popisu si pán sám neuvědomuje, že dělá chybu, je tak zvyklý a bude takový stále. Nenapadne ho se změnit, protože tomu nerozumí, proč by měl. Nemá smysl někoho převychovávat, v tom duchu, miluji ho, bude podle mě takový, jakého bych si přála? Udělám mu vlastně službu? A proč? Možná jsi pro něj moc snadná "kořist", tak nemá potřebu něco měnit. Já to vidím na Homera Simpsona. Je neomalený, přihlouplý, špinavý a přesto ho má žena ráda. Protože ho má ráda takového, jaký je. Kompletně. Jestli už teď máš pochyby, že není takový a makový, tak s ním choď dál, ale nevdávej se, jak už tu někdo psal. Ty se měj ráda jaká jsi, pokud ne, změň to, víc sebevědomí, víc příležitostí. :)
nic ,nevíš a nic jsi neprožila , Děvče to je život !!!Když miluješ -není ti jedno kde jsi ?hlavně že je s tebou a je jedno jak se chová , dělá to kvůli tobě , ty kozo ! Prozři ,že většinou ve dvojici , se oba přetvařují a chtějí být ti Gerojové ,a jestli se za druhou půlku ve dne stydíš , tak s ním v noci ,ani nechrápej a nedělej to s ním.Není to láska ,je to vyčůranost "jak se mi co hodí "tak by se to dalo popsat.Nedělej ze sebe krávu ani tele !!!To je má rada ,to je má odpověď !
opravdu chcete žít s takovým buranem? kdyby vám bylo 60, ok, už to nějak doklepete, ale ve 29 letech? Sbohem a šáteček....
Kdyby se můj partner choval tak že bych měla pocit že mi dělá ostudu/dělá ji samozřejmě hlavně sám sobě/,tak s ním nebudu ani v šedesáti.
Adélo, s tímhle mužem chcete vychovávat děti? A pak se na veřejnosti stydět za partnera a za svoje vlastní děti? Zavřete oči a představte si sama sebe - za 10-15 let, jak sedíte v kině s NÍM a s Vašimi, řekněme třeba 2 dětmi, které se chovají stejně jako ON. Pak se na sebe podívejte do zrcadla a odpovězte si sama sobě a nahlas, že tohle skutečně chcete - jestli ano, Vaše volba a přeji hodně štěstí ... jestli ne, tak kdy s tím něco uděláte, protože ON se nezmění.