Po tom, co jsem si přečetla příběh paní Karin, která si odmítá oholit klín, vzbudila se ve mně chuť podělit se s vámi i o svůj problém. O problém, který je intimní a jde o výhradně osobní věc, avšak spousta lidí to nerespektuje. Je tedy vlastně skutečný problém můj postoj k níže uvedené věci, nebo netolerance ostatních?
Jde o to, že nejsem zastánkyní podprsenky. Vadí mi to, na její pozitivní zdravotní vliv absolutně nevěřím, je mi její přítomnost nepohodlná, a prsa dostávají úplně jiný tvar i vzhled. Příroda mi nadělila prsa hezká a plná. Proč bych měla jejich půvabnost halit do podprsenky? Jen proto, že to tak dělá drtivá většina žen? Jen proto, že se podle společnosti nehodí procházet se po Plzni bezostyšně bez podprsenky? Nemaluju se, nemám umělé nehty a zbytečně drahá kosmetika mi nesmí přes práh. Vsázím jednoznačně na přirozenost a je to můj životní styl. Nikdy jsem s tím osobně neměla sebemenší problém. Kdo s tím však má letitý problém, je moje okolí.
Každý partner, který prošel mým životem, byl ze začátku nadšený. Byla jsem pro ně jiná, protiproudová a zvláštní. Můj postoj k problematice podprsenek podporovali a byli z něj lidově řečeno hotoví. Ale po nějakém čase jim to vždy začalo, z mně neznámých důvodů, vadit. Snažili se mě pomalu, ale jistě dostrkat k tomu, abych si podprsenku vzala alespoň do společnosti. Já jsem však totálně bezpodprsenkový typ. Není to jen maska. A tak jsem si ji odmítala brát a hrát si na to, že ji někdy nosím, a někdy ne. Ale partnerům vadilo, když jsme například navštěvovali jejich příbuzné a já si ji odmítla vzít. A takhle to vlastně skončilo pokaždé. Vždycky byl nakonec kámen úrazu podprsenka. Vždycky to tam někde při rozchodu mezi řádky padlo.
Kdybych měla prsa u kolen, neřeknu ani půl slova. Ale já mám vysportovanou postavu (sport je vlastně jediný moment, kdy si podprsenku nasadím), dbám o sebe, byť péči nevidím jen ve šminkách. Ve svém věku mám i po dítěti prsa velmi pevná. Vůbec nerozumím tomu, v čem je problém? Proč si na mě lidé v létě na ulici skoro až ukazují? Na kojení na veřejnosti se pějí oslavné ódy, ale běda, když žena nemá podprsenku? Toto je opravdu za hranicí mého chápání.
Marta, 45 let
Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.
Redakčně zpracovala Bára Klímová
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)
Vážená paní Marto! Jestli je všechno tak, jak píšete, tak nechápu, co na tom vašemu okolí vadí. Nejspíše to, že máte záviděníhodnou postavu s pevným poprsím, což jim chybí, takže si stejný "luxus" nemohou dovolit. Mne by zajímalo, jakým způsobem svoji nevoli okolí projevuje. To vám někdo opravdu řekne do očí, že mu vadí, že nemáte podprsenku? Nebo se jen divně kouká a pomlouvá vás za zády? Určitě bych to řešila v klidu a každému řekla, že vy taky nehodnotíte, zda má či nemá na sobě nějaké prádlo nebo součásti oblečení. Třeba je hlavní problém v tom, že si opravdu nemohou dovolit chodit bez podprsenky, ať už ze zdravotních nebo estetických nebo "provozních" důvodů. Sama jste napsala, že na sport podprsenku používáte, takže když je potřeba, tak "je vám dobrá". Co plavky?
No pochybuji ze problem je v tom ze nenosite podprsenku spis v tom jak moc se ukazujete mit upla tricko at to kazdej vidi jak mi trci bradavky, nebo prusvitnou bluzu a ze to partnerum zaclo casem vadit no nikdo si domu nechce k rodicum na obed privest lacinou kurvu....ono jim jiste nevadilo to ze nemas podrsenku jako to ze je to videt...
Pokud jsem si váš popis vlastní postavy vybavil správně, určitě je na vás radost pohledět, ale myslím, že váš problém je někde trochu jinde. Vy vyžadujete toleranci partnera a okolí, ale sama k okolí tolerantní nejste. Píšete, že jste "totálně bezpodprsenkový typ". Kdybyste byla "totální" nudistka, šla byste nahá na ples?