Babinet.cz  /  Magazín  /  Společnost  /  Kde se vzala tradice betlémů?

Kde se vzala tradice betlémů?

7.12.2018 - Hana F - redaktorka

Praotcem vánočních Betlémů je Svatý František z Assisi. Po návštěvě Svaté země, kde navštívil Betlém, postavil se svými přáteli roku 1223 v jeskyni na hoře Alverno (Itálie) první Betlém, v němž sloužil štědrovečerní půlnoční mši.

V roce 1562 postavili jezuité první Betlém i v Praze v Týnském chrámu. Důvodem byla snaha jezuitů o rekatolizaci českého lidu. Proto se snažili přimět lidi, aby chodili do kostela a přistavovali k jeslím oděné figury v životní velikosti, které pak přemísťovali podle každého dne z legendy o narození Ježíše Krista.

Počátkem 18. století tradice stavění jesliček postupně zakořenila i v dalších kostelech a klášterech. Později pronikla i do měšťanských domů a koncem 18. století zapustila své tradiční kořeny i mezi prostými lidmi. Možná i proto, že je osvícenský císař Josef II. spolu s vánočními hrami zakázal.

Lidé si stavěli vlastní jesličky. K základním figurkám - Ježíškovi, Marii, Josefovi, volu, oslu, pastýřům se stády a třem mudrcům - si přidávali i další postavy ze svého okolí.

Betlémy se stavěly na počátku adventu a teprve o svátku Narození Páně do nich lidé dávali figurku novorozeňátka a přidávali postavičky anděla, pastýřů a darovníků. Postavičky třech králů a jejich průvodu se přidávali až 6. ledna. Jesličky stávaly ve staveních až do Hromnic a ty největší - vyřezávané zabraly skoro celou světnici.

Betlémy se vyráběly z různých (pro chudé lidi dostupných) materiálů: z papíru, dřeva, kukuřičného šustí, těsta, vosku, sádry, keramiky, nebo se ručně malovaly na dřevěné desky dřeva či na papír. Od poloviny 19. století se začaly vyrábět i tištěné Betlémy.

Během staletí vznikaly v pojetí i v materiálu krajové odlišnosti. Lidská tvořivost nezná hranic, a tak někdy bývaly Betlémy posazeny i do fantastické krajiny.

K oblastem se starou betlémářskou tradicí patří Východní Čechy Nejznámější je třebechovický Betlém, který vytvořil v druhé polovině 19. století Josef Probošt z Třebechovic pod Orebem. Společně s Kapuciánem a Josefem Frimlem (který nahradil původní jednoduchý pohon lanky přesným soukolím a převody), vytvořil Probošt Betlém o velikosti 7m x 3,20m x 2,70m, který má čtyři sta pohybujících se figurek. V roce 1934 jej získal František Skřivan a díky jeho péči se Betlém zachoval až do dnešní doby.

Vánoční výstavy Betlémů, které se konají v současnosti, svědčí o tom, že betlémářská tradice u nás dosud žije.

Vaše názory

Další z magazínu

Náš tip