Babinet.cz  /  Magazín  /  Život žen  /  Majetek rozbil vztahy v rodině! Dcery se teď nenávidí.

Majetek rozbil vztahy v rodině! Dcery se teď nenávidí.

13.10.2018 - redakce Babinet.cz

Dlouho jsem váhala, jestli se se svým trápením podělit s ostatními touto cestou. Až jsem si přečetla příběh paní Blanky. Utvrdila jsem se tak jedině v tom, že i můj příběh se jistě týká mnoha lidí, stejně jako ten její. Proto jsem se rozhodla s ním vystoupit a ukázat ostatním, že v těchto těžkých životních situacích určitě nejsou sami.

Jsme klasická rodina. Dlouholeté manželství, ze kterého vzešly, dnes již dospělé, dcery s vlastními rodinami. Nikdy jsme mezi dcerami nedělali rozdíly. Věkový rozdíl mezi dcerami jsou pouhé dva roky, tudíž byly i jejich potřeby současně dost podobné. Ani jedna nikdy nestrádala, vždy jsme mezi ně vše dělili rovným dílem. To se týkalo i jejich svateb, nebo spoření pro všechna naše čtyři vnoučátka. Všechno stejně, téměř do koruny. Mysleli jsme, že takto je to správně a stojíme si za tím dodnes.

Ale stejně jako u paní Blanky, peníze udělaly i v naší rodině pořádný průšvih. Prodávali jsme dům po manželových rodičích, kteří zemřeli. Tak si to přáli a manžel jejich přání respektoval. Utržené peníze jsme rozdělili mezi nás všechny. Každá dcera dostala stejný obnos, stejně tak vnoučata dostala jistou částku na přilepšenou a podstatně menší obnos zůstal nám s manželem. Žijeme celý život skromně a tak jsme ani teď nehodlali peníze neuváženě utratit. Nic jsme urgentně nepotřebovali a tak jsme peníze nechali na horší časy.

Až jednou přišla starší dcera s tím, že by potřebovala finančně pomoci. Její děti bývaly často nemocné a její zaměstnavatel už nehodlal dále tolerovat její častou absenci. Přišla tak po nějaké době o práci. Z platu jejího manžela, který byl kuchař, se to dlouhodobě zřejmě opravdu nedalo utáhnout. Dcera práci hledala, ale se dvěma menšími dětmi s ní většinou nehezky vyrazili dveře. Našla si tedy alespoň brigádu. Když jsem viděla její snahu, neměla jsem důvod jí peníze nepůjčit. Podotýkám, že jsme se s manželem jasně shodli na tom, že je to vratná půjčka. Ale nejsme banka, proto je jasné, že jsme dceři nabídli splácet až v momentě, kdy se jí zase povede.

Za nějaký čas přišla i mladší dcera s tím, že by potřebovala peníze. Rekonstruovali dům a objevily se drobné komplikace. Jistá částka jim tedy nakonec pochyběla a tak, aby nemusela rekonstrukce končit v půlce, přišla si půjčit k nám. Narovinu jsme jí řekli, že už peníze nemáme a proč. Nezdálo se, že by ji to nějak rozohnilo. Ale když dorazila domů, volala mi. Jako největší frajerka mi do telefonu začala vytýkat, že když jednou máme dvě dcery, měly bychom s manželem myslet na obě stejně a přemýšlet trochu dopředu. Byla jsem si jistá, že ji naočkoval její muž, který si velmi rád hraje na snoba. Vždycky jsme ho respektovali, ale tenhle jeho příšerný povahový rys nám byl trnem v oku po celou dobu. Teď se projevil naplno. Do dcery lil kázání o tom, že asi zase nebudeme zřejmě tak spravedliví, jak se celý život tváříme. Vůbec nechápu, jak mu to dcera mohla takhle sníst i s navijákem. V tom zmíněném telefonu jsem se na ni i já rozkřikla. Jasně jsem jí řekla, že mi tady nebude hospodařit s penězi a ať si laskavě zamete nejdřív před vlastním prahem. Práskla mi s telefonem a její hněv se obrátil k druhé dceři. Ta mi pak hned volala s pláčem, že ji to mrzí, když kvůli ní máme problémy a hned pátrala po tom, jestli peníze opravdu nepotřebujeme vrátit co nejdřív.

Jedna dcera mne tedy velmi zklamala a druhé mi bylo líto. Tyhle hloupé peníze nabouraly úplně všechno, co do té doby v naší rodině fungovalo. Rodinné oslavy musíme dělat na etapy, protože dcery se nesnesou. Ta mladší dělá ohromné naschvály. Ani vnoučata se tady nesmí potkávat společně. Společné výlety s dětmi tak nepřipadají v úvahu a musíme vždycky krkolomně všechno organizovat tak, aby se nikdo s nikým nepotkal. Párkrát to nevyšlo a dcery si vždy vjely do vlasů. Jedna bránila nás, druhá byla ukřivděná. Jako matka tohle samozřejmě snáším velmi špatně. Zkoušela jsem všechno urovnat, ale obě si postavily hlavu. Jedna druhé nechce odpustit. Mladší nechce sestře odpustit peníze a starší nehodlá odpustit té mladší ten hyenismus, jak často říká.

Nevím si s tím rady. S dcerami musím mluvit tak, jako by ta druhá snad neexistovala. To mne unavuje a zlobí. Nevím, jak dlouho se tento stav v rodině dá ještě udržet. Pomalu všem dochází trpělivost a podráždění se dere z každé strany. Jestli to tak půjde dál, šťastná a srdečná rodina bude brzy minulostí.

Jiřina, 66 let

 

Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na info@babinet.cz.

Redakčně zpracovala Bára Klímová

 

 

 

Vaše názory

Další z magazínu

Náš tip