Babinet.cz  /  Magazín  /  Styl  /  Dietní doba velikonoční: Doba postní /1.díl

Dietní doba velikonoční: Doba postní /1.díl

23.3.2018 - Hana Formánková

Velikonoční svátky mají svůj původ v pohanském náboženství- vítání jara. Oslavovalo se znovuzrození přírody, návrat její plodnosti. I dnes je jaro symbolem lásky a plodnosti. Sluníčko, rozkvetlé stromy, stráně a louky, bzučící včelky, zpívající ptáčci a poletující motýli probouzí v lidech láskyplnou touhu a lákají k romantickým vycházkám do přírody.

I křesťanské Velikonoce oslavují znovuzrození – vzkříšení Ježíše Krista, které symbolizuje víru, že smrt není konec, ale začátek nového života. Velikonoce nám tak zvěstují, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí.

Symbolická barva Velikonoc je bílá barva, protože prezentuje nejen světlo, ale i roucha, která si oblékali nově pokřtění jako symbol nového života.

Velikonoce patří mezi pohyblivé svátky a slaví se vždy první neděli po prvním jarním úplňku (úplněk po 21.březnu). Mohou být nejdříve 22. března a nejpozději 25. dubna, když by jejich datum vyšlo později, posunou se o týden dopředu. Pokud by vyšly dvakrát na 25. dubna, pak se druhé také posunou o týden dopředu.

Velikonocům předchází čtyřicetidenní postní doba, která začíná Popeleční středou.I v tento den něco končí a něco začíná. Končí Masopust, který je nejenom “překlenovacím“ obdobím mezi Vánocemi a Velikonocemi, ale zároveň je masopustní bujaré hodování a veselí přípravou na dobu postní.

Popeleční středa

připadá na 40. den před velikonočním pondělím. Na Popeleční středu se světí popel z ratolestí, které byly posvěceny minulý rok na Květnou neděli. Jím pak kněz dělá věřícím na čele kříž se slovy: "Pomni člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš." Popel značí pomíjivost a kajícnost

Zvyky a pověry

Nešilo se a nepředlo se, protože by slepice nenesly vajíčka, podebíraly by se prsty, kulhaly by krávy a žáby by žraly na poli len.

Neštípalo se dříví, aby se sekera později nesvezla z nohy.

Nedralo peří,aby neštípaly blechy

První neděle postní neboli Černá

První neděle po Popeleční se také nazývá Černá – pravděpodobně podle černých církevních rouch a podle zvyku, který dodržovaly ženy - v době půstu nosily pouze černé šátky. Někdy se nazývá také Liščí neděle, protože maminky pekly v noci potají preclíky a pak je pro děti věšely navléknuté na vrbovém proutku do zahrady. Děti věřily, že jim je nadělila liška.

Druhá neděle postní neboli Pražná

Název je odvozen od staroslovanského pokrmu pražma, který se připravoval pražením nedozrálého obilí. Dělala se z něj i polévka praženka.

Třetí neděle postní neboli Kýchavná

Sloužila se mše na zažehnání moru, a proto třetí neděle postní zdědila název po jednom druhu moru, který se projevoval kýcháním.

Zvyky a pověry

Z kýchavého moru pochází dvě pověry:

1. Říkat někomu kdo kýchne:“ Pozdrav Pán Bůh“, i odpověď „Dejž to Pán Bůh“, protože lidé ve středověku se domnívali, že „kdož kýchne, hned náhle umříti musí“.

2. Kolikrát kdo v kýchavnou neděli kýchne, tolik roků bude živ.

Čtvrtá neděle postní neboli Družebná.

Čtvrtou neděli postní se konečně mládenci mohli začít ucházet o svou nevěstu (družku). Také začínaly ohlášky - ohlašovala se jména snoubenců a datum jejich svatby, která se měla konat po Velikonocích. Období námluv mělo zvláštní výsadu: bylo povoleno zvolnit půst.

Pátá neděle postní neboli Smrtná

Původ názvu pochází z pohanského období, kdy konec zimy představovaný smrtí - bohyní Moranou byl vynášen z vesnic a měst. Slaměnou Smrtku (Mařenu, Mořenu, Morenu - loutku ze slámy) vynášel průvod lidí za město či vesnici kde ji házel do potoka.

Šestá neděle postní Květná (květnice)

čili palmová má odvozený název od tradice světit palmové ratolesti (u nás se světí kočičky). Podle zvyku mytí hlav lidem, kteří měli být na bílou sobotu pokřtěni se nazývá i neděle mytí hlav.

Květná neděle (poslední neděle před Velikonoci) je symbolem velikonočního tajemství, které spojuje Kristův královský triumf (triumfální vjezd do Jeruzaléma) a oslavu jeho utrpení vjedno.

I poslední postní neděle je symbolem jednoho konce a nového začátku, neboť končí půst a začíná Svatý či Pašijový týden. Květná neděle tak zahajuje oslavu Svatého týdne průvodem, který symbolizuje následování Pána na jeho cestě utrpení i účast na jeho kříži. Tento průvod se koná proto, aby se jeho účastníci podíleli na vzkříšení a životě Krista, což se projevuje zvláště v žehnací modlitbě nad ratolestmi

Pokud i vy chcete dodržovat dobu postní nabízíme Vám dva dietní recepty.

Brambory s jogurtovou zálivkou

Asi 10 brambor uvařených ve slupce oloupeme a nakrájíme na kolečka, či půlkolečka. Narovnáme je na mísu a na ně dáme 2 nakrájená rajčata a 2 nakrájené papriky. Osolíme a vše zalijeme dvěma jogurty s utřeným česnekem. Zálivku podle chuti přisolíme.

Zapečené brambory s brokolicí

100 g kuřecí šunky, 1 brokolici, asi 5 až 6 brambor, 1 vejce, asi 100 ml polotučného mléka, sůl, pepř.

Nakrájenou brokolici dáme do pekáče nebo zapékací mísy s nakrájenými brambory a nakrájenou šunkou. Rozšlehané vejce s mlékem osolíme, opepříme, nalijeme do mísy a zapečeme.

Pokud i vy chcete dodržovat velikonoční tradice, nabízíme vám recept na velikonoční perníčky.

Perníčky

64 dkg hladké mouky, 25 dkg cukru moučka, 4 vejce, 10 dkg medu, 10 dkg hery, 1,5 lžičky jedlé sody, 8 hřebíčků, 6 kuliček nového koření, 1 květ badyánu, 1 mělká lžička mleté skořice.

Do mísy nebo na vál dáme mouku, cukr. Veprostřed uděláme důlek, do něj dáme vejce, med a heru. Přidáme sodu, mletou skořici a rozemleté či natlučené ostatní koření (hřebíčky, nové koření a badyán). Těsto zpracujeme a necháme 24 hodin uležet.

Potom těsto rozválíme a vykrajujeme formičkami tvary.

Pečeme na vymazaném plechu. Horké potíráme rozšlehaným vejcem.

Poleva na zdobení: 12 -14 dkg cukru moučka, 1 bílek, 1,5 lžičky solamylu či maizeny.

Vaše názory

Další z magazínu

Náš tip