Babinet.cz  /  Magazín  /  Testujeme  /  Testovali jsme - Mercedes-Benz C 220 d 4matic kombi

Testovali jsme - Mercedes-Benz C 220 d 4matic kombi

5.2.2018 - redakce Babinet.cz

Mercedes-Benz je pro své majitele, a nejen pro ně, symbolem určitého statusu. Svým vzhledem vždy trochu vybočoval z řady konfekčních vozů a platí to i pro řadu C, zástupce střední třídy. Svými rozměry je sice menší, než jemu nejbližší konkurenti Mondeo a Passat, nicméně stísněni se cítit nebudete. Nový model Mercedes C220, který jsme tentokrát testovali, je plánován až na rok 2020, proto má ještě smysl si představit stávající model, který již několik let potkáváme na silnicích.

EXTERIÉR

Karoserie modelu C je z nezanedbatelné části vyrobena z hliníku. Tím byla dosažena úspora hmotnosti o přibližně 100 kg při nárůstu šířky vozu o 40 mm a délky o 96 mm na celkových 4702 mm. Přesto, i při dosahovaných rozměrech je stále o něco menší, než jeho již zmínění přímí, byť neprémioví, konkurenti. Rozdíly to ale nejsou zásadní a uvnitř je skoro nepocítíte. Přestože model disponuje všemi charakteristickými rysy značky, zachovává si některé drobnosti, díky kterým je v modelové řadě odlišitelný a nezaměnitelný. A pomocí doplňkových paketů je možné jej, v případě zájmu, ještě více individualizovat.

INTERIÉR

Mercedes-Benz je autoritou mezi značkami, což se projevuje mimo jiné i v rozmístění ovládacích prvků, které leckdy nerespektuje zažité zvyklosti. Model C v tomto nijak nezaostává. Ovládání stěračů proto nehledejte vpravo, ale vlevo pod volantem. V místě obvyklém pro stěrače je totiž volič automatické převodovky. Pod volantem je dále ovládání tempomatu a páky pro ruční řazení rychlosti, známe z Formule 1. Mercedes-Benz sdílí sice s ostatními značkami zálibu v hladkých, lakovaných plochách, dokáže je ale díky kombinaci s jinými materiály, např. kovem nebo dřevem, posunout o kousek dál, než jiné značky. Dojem z některých prvků, např. panelu středního dotykového displeje, nebo výdechů klimatizace, může mít samozřejmě každý svůj, ale nejde upřít, že vše je spolu sladěno do jednotného stylu a nic „nevyčnívá“.

Přístrojový panel řidiče je standardně osazen dvěma klasickými přístroji, tachometrem a otáčkoměrem, mezi kterými je ale barevný multifunkční displej, zobrazující všechny základní údaje palubního počítače. Zde bych si dovolil jednu výtku, a sice k velikosti a rozlišení tachometru. Při jízdě ve městě, prošpikovaném kamerami pro výběr výpalného za rychlou jízdu, je nutné mít zapnuto na displeji zobrazování okamžité rychlosti. Pole na tachometru jsou totiž tak malá, že podle nich lze rychlost odhadovat s přesností na cca 5 km, což už kamerám stačí k tomu, aby vám udělaly nepěkný a drahý obrázek.
Grafika hlavního panelu uprostřed je dobře čitelná, nicméně pohyb v menu je sice intuitivní, ale dost zdlouhavý.

Určitě by alespoň hlavní a nejčastěji používané funkce mohly být ovládány přímými příkazy. K ovládání panelu je možné používat ovládací kolečko a destičku na středové konzole. Je potřeba si ale dávat pozor, pokud při pohybu ruky na opěrce zavadíte o destičku, můžete si přeladit rádio, ani nevíte jak. Když už jsme ale u rádia nebo přehrávače, zvuk reprosoustavy je excelentní a poslech dobré hudby ve skvěle odhlučněném interiéru je požitkem, který jsme v této kategorii vozů ještě neměli.
Jako vždy jsme věnovali pozornost i způsobu ovládání a zobrazování navigace. V tomto případě je možné říci, že navigaci lze ovládat i bez předchozího studia manuálu, trasu zobrazuje spolehlivě a odbočky včas, i když opět ovládání by určitě mohlo být jednodušší.

U kombíku, více než u kratšího sedanu, je také užitečná couvací kamera. Obraz, zobrazovaný při zařazení zpátečky, je sice ostrý a dobře čitelný i v horších světelných podmínkách, na zobrazované měřítko jsem si ale nemohl zvyknout – je dost malé, takže docela velká ujetá vzdálenost se zobrazuje jako malý posun na obraze a stále jsem měl pocit, že „už jsem v tom“.

Přední sedadla měla jak na vzhled, tak na omak příjemný potah, boční vedení bylo citelné, jen na sedák jsem si nemohl zvyknout. Možná to bylo díky tomu, že je dělený a je možné jej prodloužit tak, aby podepřel nohy delších řidičů na větší délce, nicméně já jsem při 190 cm měl stále pocit, že sedím na krátké lavičce, střední část stehen mi visí ve vzduchu a pod koleny mě opět něco podpírá. Naštěstí polohování sedačky je možné ve všech osách, takže lze tento pocit alespoň trochu eliminovat. Příjemné jsou hlavové opěrky s možností nejen výškového, ale i podélného nastavení polohy. Na zadních sedadlech je místa dost, při přepravě delších předmětů je lze sklápět v poměru 40:20:20.

Kufr svou velikostí netrhá rekordy třídy, ale je dobře přístupný a víko se naopak vyklápí výše, než u srovnatelných vozů, takže skalpování o hranu zdviženého kufru běžnému uživateli nehrozí. Velmi příjemné je, že roletka, kryjící zavazadlový prostor, se při otevírání kufru sama vysune ke střeše, což velmi usnadňuje nakládání s plnýma rukama.

 

 

 

MOTOR, PŘEVODOVKA

Námi testovaný vůz byl vybaven naftovým motorem o obsahu 2143 cm3 a výkonem 170 koňských sil. Vybírat je jinak možné celkem z osmi benzínových a osmi naftových motorů, v závislosti na volbě převodovky a pohonu. Všechny modely již splňují emisní normu Euro 6. Výrobce uvádí, že čištění výfukových plynů je tak dokonalé, že oxidy dusíku jsou téměř zcela odstraněny z výfukových plynů. V této souvislosti by jistě bylo zajímavé srovnání jejich ekonomie a ekologie s tolik protežovanými elektromobily a nemalým množstvím emisí, které produkují. Námi testovaný motor je sériově montován s šestistupňovou manuální převodovkou a pohonem zadních kol. Kombinace s devítistupňovým automatem a pohonem všech kol je ale lepší volba. Při této kombinaci jsme se dostali na průměrnou spotřebu 6,3 l / 100km s tím, že zhruba polovina vzdálenosti byla najeta na dálnici a zbytek po městě a „okreskách“. Snížit spotřebu má údajně pomáhat i funkce ECO start/stop která dočasně vypíná motor, pokud je vozidlo v klidu, čímž se má šetřit palivo. Naštěstí se tato funkce dá vypnout, takže při popojíždění v koloně můžete dát starteru pokoj. ECO displej na přístrojové desce vám také poskytuje informace o tom, jak úsporně jedete, což soutěživé jedince může vést k úpravě chování a v důsledku toho ke snížení spotřeby paliva. Jak jsem psal výše, díky výbornému odhlučnění motoru jej prakticky neslyšíte a v případě manuálu je tedy potřeba se při řazení řídit se údaji otáčkoměru. My jsme, díky automatu, nemuseli otáčkoměru prakticky věnovat pozornost. Jediná připomínka, související se spotřebou a devítistupňovým automatem je že při brzdění motorem je nutné manuálně podřadit pádly pod volantem najednou o dva nebo i tři stupně, než se projeví brzdný účinek motoru.

PODVOZEK, JÍZDNÍ VLASTNOSTI

Hnací síla u provedení 4Matic jde na všechna kola a díky tomu, i podvozku, se dá o voze říct, že „jede jako po kolejích“. Na druhou stranu je překvapivé, jak tvrdá je odezva při jízdě přes nerovnosti. Přenos vibrací a hluk podvozku je na kostkách, nebo některých úsecích dálnic nečekaně velký. V takové chvíli se vnucuje myšlenka na volbu podvozku se vzduchovým pérováním Airmatic, které je také v nabídce a přechází chuť na použití nízkoprofilových pneumatik. Jízdní vlastnosti je možné měnit u automobilů, vybavených možností přepínání jízdních režimů. Přepínač AGILITY SELECT umožňuje vybrat komfortní, sportovní, efektivní, nebo vlastní nastavení – jízdní vlastnosti prostým ťuknutím prstem. Při změně volby se mění charakteristiky motoru, převodovky, odpružení a systému řízení.

Režim „Comfort“ je standardním nastavením a je optimalizovaný i z hlediska spotřeby.
Režim „Sport“ má progresivnější odezvu řízení a umožňuje větší dynamický výkon díky tužšímu sportovnějšímu odpružení (se systémem AIRMATIC), rychlejší reakci plynu a upravenému režimu řazení.
Sportovní režim lze dále vylepšit v režimu „Sport+“, v němž je odpružení se systémem pohonu naladěno pro ještě větší dynamiku.
Režim „Eco“ je navržen tak, aby udržoval spotřebu paliva na minimu. To zahrnuje úpravu odezvy na pedál plynu a upravenému režimu řazení. Přizpůsobuje se i spotřeba různých zařízení, jako je vyhřívání sedadel, vyhřívání zadního oka nebo klimatizace.
Jedno nebezpečí ale podvozek skrývá – posouvá vnímání rychlosti jízdy tak, že neustále máte pocit, že jedete pomaleji, než ukazuje tachometr. Bylo to historicky poprvé, kdy se mne maminka která v roli spolujezdce vždy hlídá, abych nejel přes vesnici rychleji, než 50 ptala, proč jedeme tak pomalu. Je proto se potřeba kontrolovat, jinak se požitek z jízdy může odrazit ve vaší peněžence.

ZÁVĚR

Testovaný model patří do střední kategorie, ve které dominuje prestiží značky, kvalitou provedení a trochu zaostává ve velikosti využitelného prostoru. Jde o vůz, využitelný jak při denním dojíždění po městě do práce, tak i při delších přesunech na dovolené. Svému majiteli dává i určitý status prestiže. Za tu je však si potřeba připlatit. Cena našeho vozu asi není vypovídající, protože se jedná o fleetové vozidlo, určené pro firemního zákazníka, ale běžný model C 220 d 4matic kombi stojí od 959 000 Kč, příplatková výbava přijde na 205 205 Kč a pokud nebudete chtít základ v bílé barvě, připlatíte si za odstín až 63 000 Kč.

Plusy:

Při otevření kufru se roletka sama vysune nahoru a odkryje zavazadlový prostor
Kvalitně odhlučněný interiér
Výborná audiosoustava dává skvělý prožitek z hudby
Jízdní stabilita i při rychlejší jízdě na horším podkladě

Mínusy:

Hůře čitelný tachometr
Pozor na dotykovou destičku, při neopatrném přejetí se změní režim
Nastavení couvací kamery – malé měřítko
Dělený sedák – krátký a po prodloužení díra, nelze dosednout na celou plochu

Vaše názory

Další z magazínu

Náš tip