Knižní recenze: Štvanice

Tak už je to tady. Prázdniny, léto a dovolená za dveřmi, tak co si vybrat ke čtení? Se Štvanicí od Janet Evanovich chybu neuděláte. Hlavně, pokud jste žena, váš běžný život není nijak extrémně vzrušující a nevyrážíte na adrenalinovou dovolenou.

Ale pozor! Touhle charakteristikou, jako že to je „kniha pro ženy“ nechci dílo, natož autorku nijak shazovat. Jenom bych řekla, že chlapy, pokud už zatouží ve chvílích volna udolat nějakou oddechovku, Štvanice neosloví tolik, jako ženy. Hlavně tedy z toho důvodu, že z dvojice hlavních postav, což jsou agentka FBI Kate O´Harová a lupič-gentleman Nick Fox (čili Liška), dostává Kate přece jen víc prostoru. Napadá mě v té souvislosti trochu kacířská myšlenka, že kdyby se z agentky stal agent, bylo by to fajn čtení i pro muže. Jenom místo romantických záškubů by dostal prostor jev zvaný „mužské spojenectví“. A pro nějakou tu vedlejší (!) ženskou postavu by se místo taky našlo.

Jenže tahle autorka je příliš zkušená na to, aby nevěděla, kde je její největší síla a kdo patří do její cílové skupiny. A opět to nemyslím nijak ve zlém. Především tu máme brilantně vybudovanou a dotaženou zápletku a než se propracujeme k řešení, akce stíhá akci a překvapení následuje jedno za druhý. Těžko říct, do jaké míry k tomu přispěl spoluautor, televizní scénárista Lee Goldberg, jistě však lze konstatovat, že Janet Evanovich svírá otěže svého díla pevnou rukou i tam, kde se už už téměř vymyká kontrole.

Z děje samotného nemohu, pochopitelně, prozradit mnoho. Snad jen tolik, že všechno se točí kolem bronzové hlavy kohouta, původně posazené na kamenném lidském těle ve Starém letním paláci v Pekingu. Spolu se sochami představujícími dalších 11 znamení čínského zvěrokruhu tvořil tento kohout dekoraci tamních vodních hodin, a to asi tak sto let, až do roku 1860. Tehdy během Druhé opiové války palác vyplenily britské a francouzské jednotky a některé hlavy, včetně té kohoutí, se od té doby pohřešují.

Autorka tuto hlavu kohouta fiktivně umisťuje do sbírek jednoho (blíže neurčeného) muzea Smithsonova institutu, ovšem s tím, že originál byl před lety ukraden a nahrazen dokonalou kopií. Problém je v tom, že Čína by ráda dostala svého kohouta zpět a USA by Číně vzhledem k tomu, že jejich největší věřitel, rády vyhověly. Nick Fox a Kate O´Harová proto mají udělat jen maličkost – zjistit, kde je ten pravý kohout a vyměnit ho za kopii dřív, než Číňané zjistí, že dostali jen kopii. Na konci přijdou ke slovu i takové technické vymoženosti, jako jsou drony a rakety vzduch země, ovšem mezitím se vyvíjí i vztah mezi Kate a Nickem a taky se hodně cestuje po celém světě.

Ať práce nebo zábava, život Kate je samozřejmě podstatně zajímavější než životy milionů žen, které čtou její příběhy a místo vyzvedávání uměleckého pokladu z tajné skrýše maximálně vyzvedávají děti z družiny. Rovněž muži jejich života mají k Nickovi Foxovi pořádně daleko. Zatímco Nick nemá problém nastěhovat se jako falešný realitní makléř do luxusní vily a uchvátit i příslušnou provizi z prodeje, my dobře víme, že „naši“ muži mají problém uchvátit i vozík před supermarketem.

Tím spíš se rády začteme do příběhu, kde je „to všechno“, s čím se v běžném životě míjíme, o to raději však o tom sníme. Kate O´Hara je naší zástupnou hrdinkou, která „za nás“ prožívá, co bychom také rády prožily, samozřejmě za podmínky, že bychom byly vybaveny všemi těmi úžasnými schopnostmi a dovednostmi jako ona. A Janet Evanovich (1943) to ví víc než dobře.

Dokonce z vlastní zkušenosti. Když se jí kolem třicítky narodily děti, rozhodla se zůstat doma jako žena v domácnosti a pokoušela se psát. Nemohla však pro svá díla zcela seriozní díla najít nakladatele. Po deseti letech marných pokusů změnila žánr a téměř přes noc se stala bestselerovou autorkou – ovšem romantických příběhů. Časem k nim ještě přidala onu akční linku a máme tu naší Kate a Nicka. Vedle toho však Janet Evanovich napsala přes šedesát (!) dalších děl, kterých se prodalo přes 200 milionů výtisků a byly přeloženy do více než 40 jazyků. Nejvíce příběhů, celkem 24, popisuje eskapády Stephanie Plum, která se z prodavačky prádla stala lovkyní odměn vypsaných na dopadení různých zločinců. Náročnost správy tohoto literárního království nakonec donutila autorku k tomu, aby za tím účelem založila vlastní společnost a zaměstnala v ní několik svých rodinných příslušníků.

V tomto kontextu bych čekala, že Janet Evanovich bude na našem knižním trhu zastoupena větším počtem titulů. Nakladatelé však jsou celkem vzato opatrní. Možná i proto, že mentalita českých žen je přece jen trochu jiná než těch amerických. Životní realita nás žene spíše do pragmatismu než do snění, V tomto případě se vám však bude snít velmi příjemně, ať už se začtete do Štvanice nebo předchozí (a zároveň první „papírové“) knihy s touto ústřední dvojicí nazvanou Podfuk (The Heist, Mystery Press, 2016).

Jitka Lenková