Sedm mlčících sester

Málokdo dokáže večer zvednout oči k obloze a najít na ní i tak výraznou hvězdokupu jako Plejády. Není to jen a jen naše vina. Pozorování oblohy brání častá oblačnost i „světelný smog“ našich měst. Nebrání však uctívání oněch legendárních sedmi hvězd a případně i jejích obyvatel Plejáďanů.

Začali s ním zřejmě už dávní malíři, kteří před 17 000 lety impozantními malbami vyzdobili stěny francouzské jeskyně Lascaux. Nad obrovským, asi pětimetrovým býkem nelze přehlédnout skupinu sedmi černých teček, evidentně první zobrazení Plejád a možná i hvězd vůbec.

Plejády, býci, Atlantida

Za nejpozoruhodnější na celé té malbě lze považovat právě ono spojení Plejád a býka. Co tím chtěl jeho tvůrce naznačit? Dozvíme se to, když si uvědomíme, že Plejády nelze na obloze pozorovat po celý rok, jako třeba Velký vůz. Zjara na několik týdnů mizí a znovu se objevují až začátkem léta, u nás například v polovině července, na zeměpisné šířce Lascaux zřejmě o něco dříve. První pozorování Plejád po jejich „zmizení“ tedy mohlo být významnou událostí naznačující, že skutečně nastává léto. Pro obyvatele Lascaux živící se lovem tak Plejády zřejmě signalizovaly veledůležitý blížící se tah praturů. Příliš odvážná domněnka? Možná, kdyby Plejády neplnily stejnou funkci ještě poměrně nedávno u severoamerických indiánů. Tam signalizovaly stejně důležitý začínající tah bizonů.

Plejády stojící nad býkem znamenají tedy jediné. Když se objeví Plejády, přijdou se i pratuři. Druhým logickým krokem tedy bylo přenesení obrázku býka na oblohu, pochopitelně pod Plejády. Při troše fantazie můžeme tento postup vysledovat ještě v Lascaux, pokud v oku tamního býka uvidíme rudou a tudíž rovněž velmi nápadnou hvězdu Aldebaran, „býčí oko“ na mnoha pozdějších vyobrazeních. Na rozdíl od současné podoby zvěrokruhu býval býk dříve na astronomických mapách zakreslován celý, teprve „spravedlivější“ rozdělení nebeské sféry mezi jednotlivá znamení z jeho zádě udělalo souhvězdí Berana.

Přes propast času

Možná dokážeme pochopit způsob uvažování pravěkého malíře, ne však už, jak se stejný způsob vyobrazení býka s Plejádami mohl udržet v kultuře bez písma po tisíce let. Sloužila snad jeskyně jako nějaké poutní míst anebo zde byl ještě nějaký další, dnes ztracený, civilizační mezistupeň?

Zcela logicky se nabízí legendární Atlantida. Čím méně o ní máme informací, tím větší prostor zůstává pro domněnky, smyšlenky a hypotézy. Za dědice této civilizace jsou považovány středomořské kultury, především mykénská, známá rovněž svojí slabostí pro býky a jejich uctívání v podobě rituálních her. Věděli akrobaté skákající přes býčí hřbety, že zároveň uctívají zřejmě také Plejády? Býčí kulty v té či oné podobě ostatně patří do kulturního dědictví řady dalších civilizací. Za všechny připomeňme třeba volky, tedy „domestikované“ býky Přemysla Oráče mizící ve skále – stejně jako na čas mizí z oblohy Plejády. Anebo i současné španělské býčí zápasy, vlastně rituální oběti těchto zvířat.

Kosmické flotily z Plejád

I když současná věda existenci mimozemského života vůbec a inteligentních mimozemšťanů zvlášť nepřipouští, stalo se už jakýmsi klišé, že většina z nich pochází právě z Plejád. Byli to Plejáďané, kteří založili Atlantidu, jak uvádí Rainer Holbe ve své knize „My z Atlantidy“. S řadou Plejáďanů se setkával kontaktér Billy Maier, „zástupci konfederace hvězdokupy Plejád  podle www.spaceinfo.cz kontaktovali Nicolu Teslu, stáli u zrodu řady jeho vynálezů a nakonec také kontaktovali vláda USA, aby jim pomohli proti Hilterovi spolčenému se „zástupci frakce Orionu“. Z čehož vyplývá, že Plejáďané jsou na scéně galaktických válek „ti dobří“.

Jako citlivé bytosti vystupují také v poselstvích, které asi dnes nejznámější český kontaktér Ivo A. Benda zaznamenal ve své knize „Rozhovory s poučením od mých přátel z vesmíru“. Jejich hlavním protagonistou se stal sice Neplejáďan, „duchovní bytost vyššího vědomí“ a velitel kosmické flotily Aštar Šeran, ovšem mezi jeho kolegy patří Ptaah a jeho vesmírná flotila z Plejád. Jejich společným úkolem není nic menšího, než zachránit lidstvo. Pokud tedy bude lidstvo chtít. A proč by nechtělo, když Plejády uctívá už po tisíce let, i když zřejmě z úplně jiných důvodů. To ale Aštar Šeran ani Ptaah neví.

Jitka Lenková

Foto archiv

Plejady 1

Aštar Šeran, velitel kosmické flotily a zachránce lidstva (zdroj www.vesmirni.lide.cz)

Plejady 2

Fotografie kosmických lodí, které ve spolupráci se svými příteli z Plejád pořídil Billy Meier, jsou obecně považovány za fotomontáže.

(zdroj http://images.google.cz/images?hl=cs&q=billy+meier&btnG=Hledat+obr%C3%A1zky&gbv=2)

Plejady 3

Sedm černých teček nad býkem v jeskyni Lascaux zřejmě představuje právě Plejády. Souhvězdí Býka jako myšlené spojení hvězd v určité skupině by tak bylo nejstarší na světě.

Plejady 4

V starém astronomickém atlasu jsou Plejády zakresleny jako hříva na býčí šíji.

Plejady 5

Takhle vidí Plejády jen současné dalekohledy, bez něj jen málokdo dokáže rozeznat víc jak šest hvězd.