Zeptejte se mužů

Iva se ptá:

Dobrý den, snad mi vyjasníte chování mého přítele. Před třemi lety jsem se seznámila s kolegou (33) a naše přátelství postupem času přeslo v milenecký vztah. Už od začátku jsem věděla, že je ženatý (s manželkou jsou spolu už od vysoké školy) a má malou holčičku. S ní jsme dokonce chodili i na společné procházky. Přítel se dvakrát pokusil vztah ukončit, ale pokaždé se po pár dnech vrátil zpět. Před měsícem změnil pracovní místo a náš vztah se začal oslabovat. Nevolá tak často jako před tím, není už tak něžný a pozorný jako dřív. Já si zařizuji si vlastní bydlení, on se odvolává na vytíženost prací. Nabídl mi finanční výpomoc, teď pro změnu pomoc při malovaní v bytě, i když jsem argumentovala tím, že bych si ho radši užila na společném výletě (na které jsme předtím jezdili). Takže mi teď pánové prozraďte, jestli je to opravdu tak jak si myslím a vztah spěje ke konci nebo je to něco v mužské logice co nejsem shopná pochopit? Díky za odpověď.

Milá Ivo! Přítel, kterého popisujete, Vás má rád. Miluje však i svou manželku a dítě. Vede v sobě dilema, protože nechce přijít ani o Vás, ani o svou rodinu. Poté, co si to v sobě srovnal, ocenil svůj vztah k rodině a manželce více, než ten mezi vámi. Protože však je přerušení kontaktu s vámi pro něj těžké, pomohl si změnou zaměstnání a pracovní vytížeností. Podle mně teď touží po klidu a návratu do původních manželských kolejí. Na Vás už nezapomene, i když má v sobě silný pocit viny za nevěru. Pokud ho máte ráda, nechte ho v klidu. Je to pro něj těžké a nikdy není rozhodnut zcela. Možná, pokud vás skutečně miluje tak, že by opustil svou rodinu, udělá to. Ale pokud na Něj budete tlačit, tak jistě ne. Odradíte ho. Výsledkem bude duševní rozpolcená troska, kterou možná ulovíte zrovna vy. To je to, o co stojíte? PS: Je to samozřejmě jen můj osobní názor!