Zeptejte se mužů

Neznámá se ptá:

Jsem od září rozvedená,muž mě opustil po 6 letech kvůli starší ženě a jako důvod uvedl,že nechce mít děti.Teď jsem poznala hodného kluka,který mě miluje a chce se mnou založit rodinu.Je sice hodný ale já v něm necítím oporu,pomáhá mi,snaží se udělat co chci já.Vždycky říká ať řeknu co si přeji.Necítím z jeho strany,že by měl vlastní názor.Nevím proč si my ženské nevážíme hodného chlapa a otáčíme se po těch co nás zradí.Mám zůstat s někým koho mám ráda a vážím si toho co pro mně udělal,ale nemiluji ho?Řešíme taky otázku bydlení,on žije v rodinném domku s rodiči na vesnici.Nedovedu si představit život v jednom pokoji a ještě s dítětem.Bojím se že bude nerozhodný i v budování společného bydlení- chce aby sme bydleli s jeho rodiči.Přesto bych dítě moc chtěla a připadá mi že mi ujíždí vlak a biologické hodiny tikají.Mám do toho jít po hlavě?

Milá Neznáma: Podle toho co píšeš, mě napadla velice stručná odpoveď, formulována asi už před staletími našimi předky: „Ani na voz, ani z voza“ Trochu ji ale rozvedu tedy. Když se dívám pět let dopředu do své neexistující pomyslené „věštecké koule“ – ale možná jen rok, či dva - vidím tam rozchod s Tvým současným přítelem... Proč? (Mimo to, že jej nemiluješ...) Podle toho, co píšeš, máte jiné názory na základní model na společný život... Proto je můj názor tak jednoznačný... Těžko jej sladit později, až nastane skutečně. Samozřejmě, můžeš se podřídit. Svému muži, pak asi více méně „diktátu“ tchýně ve společném baráku... Ten model znáš pak z filmů, knížek, vtipů, víš asi, co myslím. Na druhé straně, pochybuji, že by se podřídil Tvůj přítel Tobě. Samozřejmě usiluj o to, nevzdávej to. (A Láska taky může přijít...) Ale základní buňku společnosti (stále i té dnešní) není Muž, Žena, Tchán, Tchýně, Dítě... Ale Muž, Žena, Dítě... Podle toho by měli spolu i koexistovat. Vedle sebe. Ne spolu. Ke tchánovcům se jezdí na víkend na návštěvy. I to jen jednou za dva týdny raději... No a ten Tvůj předcházející partner? Jak by smet.. Ty si přeješ dítě... On ne. Snad nejzásadnější rozhodnutí společné dvou lidí, co se mají rádi.... Jak budou žít? Pro koho? Komu dají – obětují svojí lásku? Jen sobě navzájem? Svým dětem? Ostatním lidem? Sešli jste se v odpovědi? Co pak od toho můžeš už od začátku očekávat? Být Tebou, hledám dále... Věřím, že je tam někde Třetí, lepší, který bude splňovat Tvá kriteria na společný život - a ty zase ty jeho... Nepromrhej svojí lásku na předem prohranou válku - raději ještě bojuj bitvy o válku vítěznou...